Prezident Donald Trump v lednu 2026 oznámil, že požádá Kongres o obranný rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů. Oproti letošním 901 miliardám jde o obrovský skok. Takový nárůst nemá v novodobé americké historii obdoby. A zatímco Trump mluví o „armádě snů“, ekonomové i zákonodárci se ptají: kde na to vzít?
Čísla, která budí respekt i pochybnosti
Trumpův návrh by vyšrouboval obranné výdaje na zhruba pět procent amerického HDP. Dnes se pohybují kolem 3,5 procenta. Republikánští jestřábi v Kongresu dlouhodobě volají po čtyřech procentech, ale ani oni nečekali, že Trump půjde tak vysoko.
Co za tím stojí? Přinejmenším dvě věci. Za prvé: ambiciózní projekty jako Golden Dome – systém protiraketové obrany – a Golden Fleet, tedy nová generace válečných lodí. Za druhé: politický signál. Trump chce ukázat, že Amerika bude znovu dominantní vojenskou mocností.
Jenže kde vzít peníze? Prezident naznačil, že navýšení pokryjí příjmy z cel. Problém je, že ani při nejoptimističtějších odhadech by cla nepřinesla dost. Chybí stovky miliard. A Kongres, který má ústavní pravomoc rozhodovat o rozpočtu, zatím mlčí – nebo alespoň takticky vyčkává.
Politika versus realita
Republikánský kongresman Don Bacon z Nebrasky označil Trumpův plán za „dobrou zprávu“. Podle něj Amerika potřebuje „trvalá čtyři procenta HDP nebo víc“, aby mohla modernizovat flotilu, letectvo i jaderný arzenál.
Demokraté ale budou klást odpor. Navýšení o půl bilionu by téměř jistě znamenalo škrty jinde – ve zdravotnictví, vzdělávání, zahraniční pomoci. Lobbysta z obranného průmyslu, který si nepřál být jmenován, to shrnul jasně: „Bez rozpočtů této velikosti jsou Golden Dome a Golden Fleet naprosto neproveditelné. Ale peníze budou muset projít smírčím procesem – a to bude boj.“
Přitom ještě v lednu 2026 zákonodárci nedokončili ani běžný obranný zákon pro aktuální fiskální rok. Očekává se sice, že konečná dohoda přidá několik miliard navíc, ale to je kapka v moři.
Co to znamená pro Evropu – a pro nás?
Trumpova rétorika má dopad i za Atlantikem. Prezident už dříve tlačil na členy NATO, aby zvyšovali obranné výdaje na dvě procenta HDP – a měl úspěch. Teď ale posouvá laťku výš.
Praha plánuje zvýšit obranné výdaje na 2,35 procenta HDP v roce 2026 a dosáhnout tří procent do roku 2030. Jde o nejrozsáhlejší modernizaci armády v novodobé historii. Bude to ale stačit? A co když Trump začne požadovat ještě víc?
Armáda snů, nebo fiskální noční můra?
Trump svůj návrh prezentuje jako investici do bezpečnosti. Kritici však upozorňují, že po započtení inflace může jít ve skutečnosti o reálný pokles. A pak je tu ještě jeden detail: Trump ve stejný den, kdy oznámil rekordní rozpočet, ostře zkritizoval obranné firmy za pomalost, vysoké ceny a nadměrné odměny pro manažery. Akcie obranných společností okamžitě klesly.
Paradox? Možná. Nebo jen další kapitola v Trumpově stylu: velká slova, velká čísla, velká nejistota. Co z toho nakonec vzejde, ukáže až Kongres – a realita americké ekonomiky.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
