Stát začne pečlivěji hlídat, kolik Češi platí za elektřinu a plyn. Dodavatelé budou muset úřadům nově poskytovat širší data o cenách, které platí jejich zákazníci. Právě nečekaně navýšené zálohy za energie, ale i pochybení ve vyúčtování patří mezi nejčastější stížnosti, se kterými se lidé v posledních měsících obracejí na Energetický regulační úřad.
Doposud měly úřady od dodavatelů k dispozici jen údaje o cenách pro nové odběratele, nyní by měli státu zasílat přehled plateb všech zákazníků. Přesná podoba celého systému ale stále není jasná. Přesné podmínky má sestavit nově vytvořená pracovní skupina, jejíž členové budou jak zástupci dodavatelů energií, tak i úřadů. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci uvedl předseda vlády Petr Fiala.
Rozhodnutí padlo po jednání Fialy se zástupci největších tuzemských dodavatelů, regulačního úřadu i statistiků. Důvodem byla zpráva evropského statistického úřadu Eurostat z minulého týdne, podle níž Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi patřilo ve druhém pololetí loňského roku mezi nejdražší země v Evropě v oblasti energií.
Premiér v této souvislosti upozornil, že Eurostat, kterému data za Česko dodávají tuzemské úřady, pracoval s cenami, které vycházely z tehdejších aktuálních nabídek dodavatelů. Ty však podle Fialy platily jen nízké jednotky procent odběratelů a většina zákazníků platila výrazně nižší ceny.
Zmatky ve vyúčtování
Češi si ovšem na nepřiměřeně vysoké platby za energie stěžují. Během letošního prvního čtvrtletí regulační úřad obdržel celkem 3857 podání, z toho téměř polovina se týkala právě vysokých záloh za elektřinu a plyn. „V loňském roce nám spotřebitelé volali a psali hlavně kvůli zvýšeným zálohám za elektřinu a plyn. Nyní se zdražení začíná častěji projevovat také ve vyúčtováních, která lidem postupně chodí,“ upřesňuje Ladislav Havel, člen rady energetického úřadu.
Zákazníci si nejčastěji stěžují na pochybení ve vyúčtování ze strany dodavatele. Zatímco za celý loňský rok úřad registroval dohromady 440 těchto sporů, v letošním prvním čtvrtletí jich bylo už přes dvě stě.
Při nesrovnalostech přitom úřad radí vyúčtování u dodavatele neprodleně reklamovat, nejlépe písemně. „Jestliže došlo k neoprávněné změně ceníku, kdy dodavatel například zdražení neoznámil minimálně s třicetidenním předstihem, prokazatelně a adresně, jde o změnu neplatnou a spotřebitel se musí bránit,“ vysvětluje Havel.
Reklamovat je možné zejména výši vyúčtovaných záloh či účtovanou cenu, která musí odpovídat smlouvě. Písemná reklamace má tu výhodu, že ji musí dodavatel vyřídit do 15 dní, případně 30 dní v případě reklamace souvisejících služeb. V reklamaci je nutné uvést identifikační údaje, číslo smlouvy a důvod a předmět reklamace.
Oživení energošmejdů
S tím, jak dodavatelé energií začínají postupně srážet ceníky pod vládou stanovený strop, se vracejí na trh i nabídky energošmejdů.
„Oživení trhu s sebou bohužel přináší i některé negativní jevy. Opět se aktivizují nepoctiví zprostředkovatelé, kteří zákazníky ke změnám dodavatelů doslova tlačí,“ varuje členka Rady Energetického regulačního úřadu Markéta Zemanová. „Nebezpečné jsou především situace, kdy energošmejdi zazvoní u domovních dveří a chtějí smlouvu podepsat hned na místě. Často při tom zcela ignorují zákaz podomního prodeje v obci,“ podotýká.
V praxi to znamená, že prodejce nesmí potenciálního zákazníka navštívit u něj doma bez předem domluvené návštěvy či organizované prodejní akce. „Energošmejdi se vydávají za zaměstnance dodavatelů nebo distributorů energií, schovávají se za nejrůznější úřady, zkrátka z lidí mámí podpisy pod smlouvy pod nejrůznějšími lživými zmínkami,“ dodává výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková.
Energetičtí zprostředkovatelé jsou po loňské novelizaci energetického zákona právě pod dozorem Energetického regulačního úřadu. Úřad je registruje, dozoruje a v případě potřeby může i ukládat sankce. Pokud však dojde k porušení zákazu podomního prodeje, pokutovat přímo nemůže. V takovém případě je potřeba volat městskou policii.
