Reformu veřejných financí považují Češi za nutnou, na svých účtech ji ale pocítit nechtějí. Přes 90 procent dotázaných v průzkumu agentury Ipsos uvedlo, že by měl stát šetřit především u sebe. Nejhůře Češi vnímají omezení zaměstnaneckých benefitů nebo zvýšení daně z nemovitosti. Vláda Petra Fialy z ODS navrhla úsporný balíček v květnu, do roku 2025 by měl státu pomoct ušetřit 147 miliard korun.
Schodek veřejných financí je potřeba snížit a stát toho má docílit především úsporami na výdajích. S těmito tvrzeními souhlasí přibližně 80 až 90 procent dotázaných. „Není to nic překvapivého, lidé mají pocit, že když stát někde najde úspory, tak je to nebude bolet tolik, jako když je bude například více danit,“ uvedl analytik Michal Kormaňák agentury Ipsos v podcastu Insider, se kterým na průzkumu spolupracoval.
Stejně velká část populace si myslí, že má stát hledat úspory hlavně u sebe. „Míra souhlasu, že se něco musí dělat, je poměrně vysoká. Když se ale přejde na konkrétní body – co se musí dělat – tak lidé začnou být opatrní, protože se jich to začíná týkat,“ upozornil Kormaňák.
Souhlasná nálada začíná opadat ve chvíli, kdy se dotázaní nebo jejich rodina mají přímo podílet na snižování státního schodku. To znamená platit vyšší daně nebo přijít o nejrůznější benefity. V tu chvíli se vládní úsporný balíček zdá jako dobrý nápad jen 55 procentům obyvatel.
Výrazný rozdíl je mezi voliči jednotlivých politických stran. U těch, kdo podporují vládní koalici, roste podíl na 81 procent, u příznivců opozice klesá ke 44 procentům. Nejmenší úspěch má balíček po zvážení spoluúčasti na škrtech u voličů SPD, kde se jedná o 37 procent.
Výzkum se zaměřil i na to, jak se Češi staví k jednotlivým bodům vládního balíčku. Zatímco se snižováním platů ve státní sféře a rušením dotací souhlasí 62 a 56 procent dotázaných, nejméně oblíbeným krokem je omezování zaměstnaneckého stravování, jako jsou stravenky nebo kantýny. S tím souhlasí pouhých 19 procent respondentů. Konec daňového osvobození volnočasových benefitů, jako multisport karet či příspěvků na tábory, lidé také kritizují.
„Dvě třetiny populace si myslí, že rušení benefitů je špatný krok. Zastávají názor, že stát by měl podporovat obědy ve firemních jídelnách a stravenky,“ uvedl Kormaňák.
Spíše nesouhlasně se Češi staví i k zachování nulové spotřební daně na víno, ponechání stávajících podmínek akceptuje 22 procent dotázaných. Se zvýšením daně z nemovitosti souhlasí každý pátý dotázaný.
Balíček úspor představila vláda v polovině května. Čítá 58 opatření, která mají státnímu rozpočtu v následujících dvou letech pomoct ušetřit 147 miliard korun. V příštím roce se má schodek rozpočtu snížit o 94 miliard, v tom dalším o 53 miliard.
Kabinet Petra Fialy tak reaguje na to, že státní výdaje v posledních letech pravidelně překračují příjmy o stovky miliard. Zadlužení Česka se v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně zvýšilo nejvíce ze všech zemí Evropské unie.
Experti a komentátoři balíček většinou označují za „zatažení záchranné brzdy“. Návrh nyní čeká na schválení poslanci. Pokud dolní komorou parlamentu projde, poputuje do Senátu a následně jej musí podepsat také prezident Petr Pavel.
Video: Slibovali jsme, že daně neporostou, ale stalo se něco, co jsme nečekali, řekl ministr Jurečka (15. 5. 2023)
Spotlight Aktuálně.cz – Marian Jurečka | Video: Jakub Zuzánek