Roste počet případů ženské rakoviny. Příčinou je stres, jenž jim působí módní woke ideologie, která mimo jiné prosazuje genderovou uniformitu. V takové roli se však příslušnice „slabšího pohlaví“ necítí přirozeně. Jak se to stalo, že feminismus, který jim přinesl rovná práva včetně volebního a možnosti chodit do práce, přerostl v obludnou ideologii, která se stejně jako komunismus staví proti přírodě?
Místo sociálního, kulturního i hospodářského pokroku přichází diktát politické korektnosti a s ním psychické a zdravotní problémy.
Zakladatelka mammacenter Miroslava Skovajsová řekla Seznam zprávám: „Ta moderní, úžasná doba nás zbavuje ženství. Je to jakýsi úraz ženství. Jakýsi boj s ženstvím. Mnohé ženy se bojí být vlastně ženami. Vyjděte ven na ulici a podívejte se, kolik žen má sukni. Kolik žen dneska dokáže říct: Tohle nezvládnu, miláčku, pomoz mi, na toto nemám. Potlačovaná křehkost, mateřskost a zranitelnost a naopak čím dál běžnější soupeření s muži startuje v ženském organismu neblahé jevy, jež se mohou projevit na zdraví.“
Podle lékařky Skovajsové narostl počet případů rakoviny prsu na dvojnásobek ve všech věkových skupinách. Což nelze vysvětlit pouze genetickými dispozicemi. „Ty ženy to shrnují do jednoho slova – stres“, zní její vysvětlení. Po pravdě řečeno také mám dojem, že genderismus zřejmě vynalezli líní a negalantní chlapi. Aby mohli mnohem větší díl starostí o rodinu naložit na ženy a nemuseli se k nim chovat jako gentlemani ze staré doby. Nedivím se, že z toho nejsou šťastné.
Původní feminismus je úžasné hnutí, jedno z těch, jimiž se již od 19. století probojovávala lidská práva. Vedle zrušení otroctví je emancipace žen výrazem vítězství humanity. Velkým feministou byl i Tomáš Garrigue Masaryk. Československo se také stalo jednou z prvních zemí, kde ženy směly volit. Možnost pracovat mimo domácnost pak přinesla nejen větší pocit naplnění a nové seběvědomí, ale výrazně pomohla i růstu prosperity. Společnost, která vyřazuje z ekonomické aktivity polovinu populace, je logicky méně úspěšná.
Když si to shrneme, tak feminismus nebyl nápadem nějakých naivních „sluníčkářů“, ani výlučnou doménou vzteklých a nesnášenlivých aktivistek a aktivistů. Šlo o integrální součást vývoje západní civilizace, jejímiž hlavními atributy jsou lidskost, právo, svoboda a právo každé lidské bytosti požívat důstojnosti a jít za svým štěstím. Kromě toho, že jeho cíle byly správné a mravné, také uvolnil obrovský ženský potenciál, který byl do té doby spoután hloupými sociálními, kulturními, hospodářskými a legislativními pravidly.
Feminismus přinesl ženám rovnoprávnost ve smyslu „rovných příležitostí“, nikoli „rovnosti výsledku“. Přesně jak odpovídá duchu Západu. Ženy získaly volnost rozhodování a právo účasti na veřejném životě. Na druhé straně nebyly státní, společenské či privátní instituce povinny zaručovat jim privilegia a zajišťovat programy pozitivní diskriminace v zájmu „narovnání“ a ani ony nebyly tlačeny k tomu vyrovnat se ve všem mužům. Rozdíly dané přírodou byly stále respektovány. To byla doba skutečného rozkvětu ženství.
Co vidíme teď? Muže, kteří čím dál častěji odmítají nést odpovědnost za rodinu, protože ženám přece patří „výsostné právo“ na potrat a navíc mají vydělávat stejné peníze. Ženy, které na sebe nakládají stále více povinností a mají problém najít k sobě odpovídajícího partnera. Sociální a daňové zákony, které zvýhodňující nesezdané či osamocené rodiče a činí manželství drahým koníčkem pro staromilce. Strach obou pohlaví chovat se dle přírody. Firmy svázané genderismem tak, že výše zisku často není jejich hlavní prioritou.
Toto vše činí progresivisté údajně ve jménu žen. Totéž říkali komunisté o dělnících. I výsledky jsou obdobné. Zlá, světovládná a nesnášenlivá ideologie působí utrpení všem a možná největší objektům oné „pomoci“. Vystresované ženy, které se bojí být ženami a mění se v tažné soumary, častěji onemocní rakovinou. Nejsou blažené. Již se objevují hnutí „tradičních manželek“, která jsou reakcí na technokratickou neomarxistickou ideologii, která je stejně jako původní marxismus negací humanity, přirozenosti a rozumu.
Autoritářský genderismus stejně jako komunismus šlape po lidském štěstí. A jako on je ekonomicky neúspěšný. Zatímco feminismus (spolu s kapitalismem a demokracií) měl podíl na rozvoji lidských práv, ale také na hospodářském rozmachu, tak korporace, jež se řídí woke pravidly (k nim dále patří zelená, rasová a LGBT doktrína), ztrácejí dynamiku a konkurenceschopnost. Vysvětlení je prosté: ohýbání reality a omezování svobody vždy brání využít plný lidský potenciál – ať už jde o „negativní“, či „pozitivní“ diskriminaci.
Sám jsem měl za to, že v Česku není genderismus tak silný, jako v některých západních zemních a tedy nemá tolik devastační dopady na společnost i na jedince. Informace o prudkém nárůstu onemocnění rakovinou prsu mě tak trochu vyvádí z omylu. Možná by měli promluvit také psychiatři a sdělit nám, zda tlak na „vyzmizíkování“ ženskosti nemá dopad na duševní zdraví u slabšího pohlaví. Třeba i proto, že v „hyperkorektní“ době ubývá „toxicky maskulinních“ mužů, kteří jsou žádaným archetypem pro partnerství.
Nemůžete během pár dekád „přeprogramovat“ instinkty, které se u žen vytvářely po miliony let. O to se ostatně snažili už Marx s Engelsem, pro něž rodina představovala nenáviděnou „buržoazní“ instituci, již měl komunismus za cíl rozbít. Feminismus, stejně jako kapitalismus představuje evoluci, která nabízí každému rovné příležitosti bez ohledu na pohlaví. Genderismus je jen novým druhem marxismu, pro nějž je „pád patriarchátu“ synonymem pro zničení západní civilizace. Je to rakovinotvorná ideologie. Doslova.
Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Foto: Pixabay
Autor: Martin Schmarcz
<
