Více než třetina domácností samoživitelů v Česku žije pod hranicí chudoby. Zatímco politici slibují reformy, matky a otcové sami řeší dilema: zaplatit nájem, nebo nakrmit děti?
Čísla, která mluví za vše
V České republice je přibližně 210 000 domácností samoživitelů – ve většině případů žen. V těchto rodinách vyrůstá přes 336 000 dětí. A právě tyto rodiny patří k nejzranitelnějším na trhu práce i v sociálním systému.
Podíl samoživitelů žijících pod hranicí příjmové chudoby vzrostl z 32,4 % v roce 2021 na 36,3 % v roce 2024. Každá třetí rodina s jedním rodičem nemá dostatek peněz na důstojný život. Covidová krize a následná inflace tento trend ještě prohloubily – zatímco úplné rodiny dokázaly nárůst životních nákladů lépe absorbovat, samoživitelé zůstali bez polštáře.
Když se rozpočet nevejde do reality
Představte si běžný měsíc samoživitelky se dvěma dětmi. Nájem v menším městě: 12 000 korun. Energie a služby: dalších 4 000. Jídlo pro tři: minimálně 8 000. Školní potřeby, oblečení, léky. Celkem se snadno dostaneme na 30 000 korun měsíčně – částka, kterou mnoho samoživitelek prostě nemá.
Průměrná mzda v Česku sice roste, ale samoživitelé často pracují na částečné úvazky nebo v nízkopříjmových profesích. Právě proto, aby stihli péči o děti. Méně hodin znamená nižší výdělek, což často vede k závislosti na dávkách, které ale nestačí pokrýt reálné náklady. Začarovaný kruh.
Dávky a alimenty: pomoc, nebo past?
Od ledna 2026 vstupuje v platnost takzvaná superdávka, která integruje čtyři předchozí dávky do jednoho systému. Ministerstvo práce slibuje zjednodušení administrativy a lepší cílení podpory. Jenže problém není jen v nastavení dávek, ale i v jejich výši. Systém sociální podpory v Česku historicky počítá s tím, že rodina má dva příjmy. Když jeden chybí, rezerva mizí okamžitě.
A co alimenty? Ty fungují – pokud je druhý rodič platí. Realita je často jiná: vymáhání alimentů je zdlouhavé, neúčinné a pro mnoho matek psychicky vyčerpávající.
Zadlužení jako logický důsledek
Když nestačí peníze na základní potřeby, půjčka se jeví jako jediné řešení. Úvěr na zaplacení nájmu nebo na zimní bundu pro dítě se rychle mění v dluhovou spirálu. Vysoké úroky, exekuce, ztráta bydlení – to není výjimka, ale smutná norma.
Přitom nejde o nezodpovědnost. Když máte jednu výplatu a dvě role – živitele i pečovatele – nemáte prostor na chybu. Žádnou rezervu. Žádný plán B.
Co s tím?
Reforma dávek je krok správným směrem, ale nestačí. Potřebujeme dostupné bydlení, flexibilní pracovní trh a efektivní vymáhání alimentů. A možná taky trochu víc empatie. Protože samoživitelé nechtějí soucit – chtějí férovou šanci. A tu jim dlužíme všichni.
Zdroj info: mpsv.cz, ČSÚ
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
