Ruský prezident Vladimir Putin poslal arménskému premiérovi Nikolu Pašinjanovi během jeho návštěvy Moskvy 1. dubna jasný vzkaz: kdo chce blíž k Evropské unii, ať si rozmyslí, co tím riskuje.
Plyn za loajalitu
„Vidíme, že v Arménii probíhá diskuse o rozvoji vztahů s Evropskou unií. K tomu se stavíme naprosto klidně,“ začal Putin zdánlivě smířlivě. Pak ale přišel háček: „Ale mělo by být zřejmé a upřímně řečeno předem, že členství v celní unii s EU i Euroasijské ekonomické unii je nemožné.“ Buď s námi, nebo s nimi. Obojí prostě nejde.
A aby to nebylo jen o abstraktních ekonomických strukturách, Putin připomněl něco velmi konkrétního – cenu plynu. Rusko podle něj dodává Arménii zemní plyn za „podstatně“ nižší cenu, než by nabídla Evropa. „Je to volba Arménie,“ dodal Putin s ledovým klidem, ale podtext byl jasný: chcete si hrát na Západ? Připravte se na dražší účty.
Z hlediska energetické závislosti má Moskva stále silné karty v ruce. Arménie nemá přímý přístup k evropským dodávkám plynu a alternativy jsou omezené. Putin to ví – a využívá toho.
Politická opozice jako další páka
Zajímavé bylo i to, co Putin zmínil o arménské vnitřní politice. Bez obalu prohlásil, že by Rusko „velmi rádo vidělo, aby všechny politické strany a politici mohli participovat na domácím politickém životě během voleb,“ a dodal, že „někteří jsou ve vazbě, přestože mají ruské pasy.“
Narážel zřejmě na Samvela Karapetjana, rusko-arménského oligarchu, který se snaží postavit proti Pašinjanovi, ale opakovaně končí ve vazbě. Pašinjan reagoval suše – téma dvojího občanství je v Arménii citlivé a pravidla pro kandidáty jsou jasná. Žádné restrikce prý nejsou, jen dodržování zákonů. Ruské pasy v postsovětském prostoru nejsou jen cestovní doklady – jsou nástrojem vlivu. A Putin dal najevo, že si hlídá „své“ lidi i za hranicemi.
Proč se vztahy kazí
Vztahy mezi Moskvou a Jerevanem se kazí už několik let. Zlomovým okamžikem byl konflikt o Náhorní Karabach v roce 2022, kdy Arménie čekala pomoc od Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) – ruské vojenské aliance. Pomoc nepřišla.
„Mechanismy měly fungovat, ale nefungovaly. To vedlo k současnému stavu našich vztahů s CSTO. Nyní se na jeho práci nepodílíme, protože stále nemůžeme vysvětlit našim lidem, proč CSTO nereagovala,“ řekl Pašinjan během setkání s Putinem.
V roce 2024 Arménie své členství v CSTO pozastavila – formálně z organizace nevystoupila, ale fakticky se od ní distancovala. A začala hledat alternativy. Jednou z nich je právě sbližování s Evropskou unií.
Co z toho plyne?
Putin svým veřejným varováním ukázal, že Moskva vnímá arménský obrat k Západu jako přímé ohrožení svých zájmů. Rusko má v Arménii vojenskou základnu v Gjumri a považuje zemi za součást své sféry vlivu. Ztráta Arménie by byla pro Kreml symbolickou i strategickou ranou – zvlášť v době, kdy Rusko čelí izolaci kvůli válce na Ukrajině.
Arménie má své důvody k nespokojenosti. Rusko ji nenechalo padnout jen proto, že by to bylo nepohodlné – nechalo ji padnout, protože mělo jiné priority. A Jerevan si to pamatuje.
Dokáže si Arménie dovolit riskovat otevřený konflikt s Moskvou? A dokáže Evropa nabídnout něco víc než jen politickou podporu? Protože levný plyn a vojenská základna jsou realita. Bruselské deklarace zatím ne.
Zdroj info: The Kyiv Independent
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
