Putin může vyhrávat bitvy. Ale prohrává nákupní košík

BBC sleduje od roku 2019 ceny základních potravin v moskevském řetězci Pjatěročka. Výsledky? Za dva roky – mezi lednem 2024 a lednem 2026 – vyskočil košík základních potravin o 18 procent. To přesně odpovídá oficiální inflaci potravin naměřené ruským statistickým úřadem Rosstat.

Průměr ale skrývá dramatičtější příběhy. Mléčné výrobky zdražily za dva roky o 41 procent. Ovoce a zelenina, které Rusko z velké části dováží, vyskočily za poslední rok o víc než čtvrtinu. A některé položky dosáhly absurdních hodnot: okurky podražily o 132 procent, chléb o 80, mleté hovězí o 76 procent.

Na papíře to vypadá, že ruská ekonomika zažívá cenový šok srovnatelný s devadesátými léty. S tím rozdílem, že tentokrát nejde o transformační chaos, ale o promyšlenou válečnou ekonomiku.

Rusko od února 2022 přestavělo svůj rozpočet na válečné kolejnice. Obranné výdaje pohltily obrovskou část státních peněz, což paradoxně zpočátku ekonomiku rozjelo. Zbrojovky najímaly, platy rostly, lidé utráceli. Moskva a Petrohrad žily v bublině prosperity maskované válečnými zakázkami.

Pak přišel rok 2025 a růst se zastavil. Platy přestaly stíhat inflaci. A od ledna 2026 vláda zvýšila DPH z 20 na 22 procenta – oficiálně kvůli financování „obrany a bezpečnosti“. Válka potřebuje víc peněz, tak si je vezme z kapes občanů.

Ceny v supermarketech vyskočily během ledna o 2,3 procenta. Zdražilo všechno – od masa přes mýdlo až po ponožky a léky.

Osmašedesátiletá Naděžda z Moskvy už nemůže kupovat hovězí. Přešla na levné ryby. Celý její důchod – téměř 32 tisíc rublů měsíčně – teď spolknou potraviny. Manžel musel odložit nákup nové zimní bundy za 17 tisíc. A oprava auta? Na to si budou muset vzít z úspor.

Tenhle příběh není výjimečný. Je normou. A ukazuje, jak válka postupně mění každodenní život obyčejných Rusů – i těch, kteří žijí v relativně bohatých metropolích.

Ruská ekonomika stojí na ropě. A právě tam se rýsuje další problém. Federální rozpočet počítá s vysokými cenami ropy, jenže ty od začátku roku klesají. Navíc americké sankce zasáhly dodávky do Indie, která byla jedním z hlavních odběratelů ruské ropy.

Rozpočtový deficit je vyšší, než Kreml plánoval. A půjčovat si nové peníze je kvůli vysokým úrokům a rostoucí nedůvěře investorů čím dál těžší. Zbývají dvě možnosti: buď další zvyšování daní, nebo škrty ve veřejném sektoru. Obojí bolí. Ekonomka Tatiana Michajlová z Penn State University to shrnuje jasně: „Celkově existuje trend ke stagnaci a možnému poklesu HDP. Pokaždé, když ceny ropy klesnou, hrozí v Rusku recese.“

Ruská vláda už oznámila, že v březnu zavede cenové stropy na základní potraviny. Ekonomové varují, že jde o krok směrem k sovětskému plánovanému hospodářství – a že může vést k nedostatku zboží. Jako kdysi, když se stály fronty na banány.

Válečná ekonomika má své limity. Může fungovat rok, dva, možná tři. Ale čtvrtý rok? Když platy nestíhají inflaci, úspory se tenčí a lidé začínají řešit, jestli si koupí maso nebo bundu?

Možná právě tady, v supermarketech a rodinných rozpočtech, se rozhodne, jak dlouho ještě může Kreml vést svou válku. Protože tanky se dají financovat z rozpočtu. Ale prázdné ledničky – ty se nedají vysvětlit geopolitikou.