Na přelomu ledna a února 2026 se uzavře kapitola, která trvala čtvrt tisíciletí. Důl ČSM ve Stonavě na Karvinsku ukončí těžbu černého uhlí – a s ním i Česká republika definitivně opouští éru, která pomáhala budovat průmysl, města i sociální identitu celého regionu. Zůstane ticho, prach a otázka: co dál?
Konec s vědomím limitů
OKD, jediný producent černého uhlí v Česku, ohlásil, že poslední tuny z tří zbývajících porubů vyveze na přelomu ledna a února. Zhruba 900 zaměstnanců firmu opustí. 750 pracovníků k 31. lednu, dalších 150 do konce února. Odstupné přes půl miliardy korun má být určitou náplastí, ale těžko může nahradit pocit vykořenění, který region po desítkách let hornické tradice zažívá.
Jak uvedl generální ředitel OKD Roman Sikora, další prodlužování těžby by „z ekonomického, personálního i legislativního hlediska postrádalo smysl“. Jinými slovy – uhlí se prostě přestalo vyplácet. Poptávka klesá, světové ceny se propadly, kurz dolaru tlačí na konkurenceschopnost dovozců. A k tomu přidejme evropskou i domácí politiku směřující k dekarbonizaci. Když se to všechno sečte, těžba by byla spíš symbol než racionální podnikání.
Region, který bude hledat nový dech
Karvinsko bylo po generace synonymem těžkého průmyslu a hornické solidarity. Ukončení těžby však znamená mnohem víc než ztrátu pracovních míst. Zasáhne celou regionální ekonomiku — od dodavatelů až po obchody či služby. OKD plánuje využít zhruba 600 kvalifikovaných pracovníků na útlumové práce, tedy technickou likvidaci, zajišťování šachet a úpravy povrchových areálů. Ale dlouhodobé uplatnění pro zbývající stovky lidí bude nutné hledat jinde.
Přinejmenším symbolicky se tím završuje cyklus, který začal v době parních strojů a končí v éře elektromobilů a obnovitelných zdrojů. Stát prostřednictvím vlastníka OKD, společnosti Prisko, stojí před úkolem, jak region nenechat propadnout do sociální prázdnoty. Očekává se, že část lidí přejde do nových odvětví — energetických služeb, stavebnictví nebo sanací průmyslových území. Ale bude to běh na dlouhou trať.
Konec uhlí jako politická i ekonomická symbolika
Těžba černého uhlí v Česku je na rozdíl od hnědého spíše marginální, přesto její konec nese silný symbolický náboj. Značí faktický začátek odklonu od fosilních paliv — procesu, který by měl podle vládního cíle vyvrcholit ukončením spalování uhlí do roku 2033. Kdo chce vidět v uzavření dolu jen zánik, přehlíží, že jde i o příležitost. Karvinsko má šanci definovat se nově – jako region nových energií a technologií, ne jako relikt industriální minulosti.
Můžeme si připomenout, že české doly kdysi symbolizovaly sílu a soběstačnost. Dnes jejich konec ukazuje, že i silné průmyslové země musejí přehodnotit svůj energetický mix. Co z toho plyne? Že konec uhlí není jen ekonomickou nutností, ale také zrcadlem proměny celé společnosti — od závislosti na surovinách k závislosti na myšlenkách.
Až tedy začátkem února 2026 sjede z dopravní klece poslední vozík černého uhlí, zhasne v dole nejen světlo, ale i éra, která formovala moderní český stát.
Zdroj info: ČTK
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
