Maďarský premiér Viktor Orbán opět rozvířil evropské politické vody. Na konci července pohrozil, že zablokuje schválení nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie na období 2028–2034, pokud Brusel neuvolní zmrazené finanční prostředky pro Maďarsko. Je to jen další politická hra, nebo skutečná hrozba pro budoucnost unijního financování?
Když Viktor Orbán na letní univerzitě v rumunském Băile Tușnad prohlásil, že Maďarsko zablokuje nový rozpočet EU, nešlo jen o planá slova. Jde o přibližně 18 miliard eur, které Brusel zadržuje kvůli dlouhodobým obavám z porušování právního státu v Maďarsku. Tyto prostředky zahrnují 8,4 miliardy eur z kohezních fondů a 9,5 miliardy eur z fondů na obnovu po pandemii COVID-19. Maďarsko už sice dostalo asi polovinu, tedy 10,2 miliardy eur, po přijetí některých reforem, ale Orbán trvá na tom, že má nárok na vše.
Proč je to tak velký problém? Nový rozpočet EU, který Evropská komise představila v červenci, dosahuje téměř 2 bilionů eur a má klíčový význam pro budoucnost Unie. Zaměřuje se na obranu, konkurenceschopnost, digitální a zelenou transformaci. Jenže k jeho schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech 27 členských států. A tady má Orbán eso v rukávu – právo veta.
Historická bitva o hodnoty i peníze
Spor mezi Maďarskem a EU není žádná novinka. Začal už kolem roku 2010, když Orbánova vláda Fidesz nastoupila k moci a začala přetvářet zemi podle svých představ. Brusel od té doby kritizuje Maďarsko za omezování nezávislosti soudnictví, svobody médií či diskriminaci LGBTQ+ komunity. V roce 2018 dokonce EU aktivovala článek 7 Smlouvy o EU, což je jakýsi „varovný prst“ pro státy porušující základní hodnoty Unie. O čtyři roky později přišel tvrdší trest – zmrazení bezmála 19 miliard eur z unijních fondů.
Maďarsko udělalo několik dílčích reforem, třeba v oblasti soudnictví, a v prosinci 2023 dostalo zpět 10,2 miliardy eur. Ale zbytek zůstává pod zámkem. A teď se Orbán ozval znovu. Není to poprvé, co Maďarsko hrozí vetem, a zřejmě to nebude ani naposledy.
Rozpočet jako rukojmí: Co na to Brusel?
Evropská komise a většina členských států trvají na tom, že peníze z unijních fondů nejsou automatický nárok, ale podmíněný benefit. Jinými slovy, pokud Maďarsko nechce hrát podle pravidel právního státu – tedy zajistit nezávislost soudů, bojovat proti korupci a respektovat lidská práva – nemůže očekávat plnou podporu. Mechanismus podmíněnosti je tu právě proto, aby chránil unijní rozpočet před zneužitím.
Orbán ale tento přístup označuje za politický nátlak. Podle něj Brusel zneužívá svou moc k tomu, aby ovlivnil vnitřní politiku Maďarska. A nejde jen o peníze – nový rozpočet EU kritizuje jako „válečný“, protože klade velký důraz na obranu a podporu Ukrajiny. Z jeho pohledu jde o špatné priority, které podkopávají mírovou a ekonomickou stabilitu Evropy.
Evropský parlament je ještě ostřejší. Už léta volá po tvrdších sankcích vůči Orbánově vládě a v červenci znovu zdůraznil, že Maďarsko systematicky narušuje demokracii. Na druhé straně maďarská opozice, konkrétně strana Tisza vedená Péterem Magyarem, slibuje před volbami v roce 2026 změnu kurzu – odblokování fondů a normalizaci vztahů s EU..
Kompromis, nebo pat?
Nejpravděpodobnější scénář je dlouhé a složité vyjednávání. Brusel může nabídnout částečné uvolnění zmrazených fondů výměnou za konkrétní reformy. Orbán na to možná přistoupí, ale za jakou cenu? Pokud bude jeho veto pokračovat, hrozí vážné zpoždění rozpočtu, což by mohlo ohrozit nejen finanční plánování EU, ale i klíčovou pomoc Ukrajině.
V krajním případě by EU mohla hledat alternativní mechanismy financování bez Maďarska, i když to je právně i politicky obtížné. A pak je tu ještě divoká karta – maďarské volby v roce 2026. Pokud by opozice vedená Péterem Magyarem uspěla, mohlo by to znamenat deeskalaci sporu.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: ČT24, Europa.eu: Oficiální zprávy Evropské komise
<
