Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk?
Když se řekne obrana, většina z nás si představí tanky, stíhačky nebo vojáky v uniformách. Ale základní kámen bezpečnosti tvoří i zdánlivě obyčejné věci – třeba pušky a pistole, které vojáci drží v rukou. Právě na ty se zaměřila nejnovější smlouva mezi Ministerstvem obrany ČR a Českou zbrojovkou a.s., podepsaná 10. září 2025. Za maximální částku 4,26 miliardy korun bez DPH má armáda získat moderní zbraně. Ale co za ty peníze dostaneme?
Co přesně armáda kupuje?
Podle informací z Ministerstva obrany jde o rámcovou smlouvu na období 2025–2031. Ta zahrnuje dodávky útočných pušek CZ BREN 2, pistolí CZ P-10 C a podvěsných granátometů CZ GL 40 mm. K tomu přibude široké příslušenství – od optoelektronických zaměřovačů po náhradní díly a zbrojířské vybavení. Zajímavé je, že smlouva není závazná v plném rozsahu. Dodávky budou probíhat podle aktuálních potřeb a finančních možností armády, což dává prostor pro flexibilitu. Jinými slovy, nemusí se utratit všechny peníze, pokud to nebude nutné.
Tahle zakázka není žádný start od nuly. Navazuje na předchozí kontrakty za zhruba 6 miliard korun, které už umožnily přechod české armády na standardy NATO v oblasti pěchotní výzbroje. Když se podíváme zpět, od roku 2009 se systematicky vyměňují staré modely, jako byly pušky CZ 805 BREN nebo pistole CZ 75, za moderní kousky odpovídající požadavkům aliančních partnerů. Dnes je tedy tato smlouva spíš třešničkou na dortu dlouholetého úsilí.
Proč teď a proč tolik?
Proč ale investovat právě teď, když rozpočty státu nejsou bezedné? Odpověď najdeme v širším kontextu bezpečnostní situace v Evropě. Ruská agrese na Ukrajině a rostoucí hybridní hrozby nás nutí přemýšlet o obranyschopnosti jinak než před deseti lety. Jak vyplývá z dokumentu Obranná strategie ČR 2025–2031, připravujeme se na možnost dlouhotrvajícího konfliktu s technologicky vyspělým protivníkem. A k tomu potřebujeme moderní výzbroj, která nezklame ani v krizových situacích.
Navíc, Česká republika plní svůj závazek vůči NATO – v roce 2024 jsme poprvé dosáhli výdajů na obranu ve výši 2 % HDP a v roce 2025 rozpočet přesahuje 160 miliard korun. Tato smlouva je tedy součástí většího modernizačního balíčku, kam patří i nákup stíhaček F-35 za 150 miliard nebo tanků Leopard 2A8 za více než 34 miliard korun. Pěchotní zbraně jsou sice jen jedním dílkem skládačky, ale bez nich by celý obraz nefungoval.
Ekonomický bonus: Podpora domácího průmyslu
Teď se ale podíváme na druhou stranu mince. Tahle zakázka není jen o bezpečnosti, ale i o ekonomice. Česká zbrojovka, sídlící v Uherském Brodě, zaměstnává až 1500 lidí, a stabilní kontrakty od státu znamenají jistotu pracovních míst nejen pro ně, ale i pro stovky subdodavatelů napříč republikou. Podle odhadů Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) se část výdajů na tuto zakázku vrátí do státního rozpočtu formou daní a odvodů. Přirovnat bychom to mohli k investici do vlastního domu – ano, stojí to peníze, ale zvyšujete tím jeho hodnotu a bezpečí. Podobně tady stát nejen posiluje armádu, ale i domácí průmysl, který je v globální konkurenci klíčovým hráčem. Česká zbrojovka, dnes součást Colt CZ Group, je navíc známá i v zahraničí, a úspěch doma může otevřít dveře dalším exportním kontraktům.
Kritické hlasy
Nebylo by to ale fér, kdybychom se tvářili, že všechno jde jako po másle. Jsou tu i stinné stránky. Už v roce 2022 se v médiích objevily zprávy o technických problémech s puškami CZ BREN 2 PPS – selhání po několika desítkách výstřelů nebo poškození klíčových částí. Ministerstvo obrany tehdy naznačilo, že na vině mohla být munice od zahraničního dodavatele. Problémy byly vyřešeny, ale otázka spolehlivosti zůstává důležitá pro vojáky i daňové poplatníky.
Další kritika míří na cenu a způsob zadání zakázky. Opozice a část veřejnosti poukazují na absenci otevřeného výběrového řízení, což zpochybňuje, zda jsme za své peníze dostali skutečně to nejlepší. Je možné, že by jiný dodavatel nabídl lepší podmínky? Těžko říct, když se to ani nezkusilo. A přiznejme si, transparentnost ve veřejných zakázkách je u nás pořád trochu jako hledání jehly v kupce sena.
Výhled do budoucna
Když se podíváme dopředu, tato smlouva může být jen začátkem. Jak naznačují trendy v obranném průmyslu, Česká zbrojovka by se mohla stát nejen dodavatelem zbraní, ale i technologickým partnerem – třeba v oblasti chytrých zbraní nebo kybernetické obrany. Na základě analýz AOBP lze odhadovat, že další vývoj povede k prohlubování spolupráce v rámci EU a NATO, například přes Evropský obranný fond. A to by mohlo znamenat nejen bezpečnější Česko, ale i silnější pozici našich firem na mezinárodním poli.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: mo.gov.cz, AOBP
<
