Jen pár kilometrů od Českého Švýcarska leží u hranic s Německem Dolní Poustevna. Malebným městem protéká potok, u kterého se lidé zastavují, aby si odpočinuli. Nikdo tu nikam nespěchá. Turisté si v místní restauraci dávají jídlo, vedle v obchodě si důchodkyně z Německa kupuje ovoce. Za klidem prospívající obce, která loni uspěla i v soutěži Vesnice roku, ale stojí mnoho práce, popisuje starosta.
Jedním z důvodů, proč se Dolní Poustevně daří úspěšně posouvat kupředu, je podle starosty Roberta Holce spolupráce s Německem. Obec o necelých dvou tisících obyvatelích leží přímo u hranic v chudém regionu Šluknovského výběžku, těsně sousedí s německou obcí Sebnitz.
Ačkoliv je dělí jazyková bariéra, Češi a Němci si tu k sobě našli cestu. Podle Holce pracuje v Německu zhruba polovina obyvatel Dolní Poustevny. Na druhé straně zase Němci využívají v Česku třeba posilovny, která je podle místního správce mnohem levnější než ta v Německu.
Zlepšovat kvalitu života v Dolní Poustevně pomáhají starostovi a jeho týmu nejen blízké vztahy se sousedem, ale i dovednost čerpat samostatně i společně s německou stranou dotace. Najdete tu základní školu, novou sportovní halu, vybavený hasičský sbor, kde se v době naší návštěvy právě připravovalo na svatbu, cyklostezky, ale i střelnici nebo loutkové divadlo.
Díky dotacím, které putovaly jak z EU, tak z ministerstev a z kraje, se obci podle Holce povedlo třikrát znásobit městský rozpočet.
Sportem proti kriminalitě
„Za Dolní Poustevnu je projektů spousta. Začali jsme měkkými projekty, jako je společné setkávání. Takovým příkladem byl Hokej United, který se později rozšířil a přešel na název Sport United. Jde o to, že děti a z Německa a Česka jezdily do Rumburku a Varnsdorfu na hokejové kluziště. Tam trénovaly a učily se bruslit. Zdatnější i v hokejové výzbroji,“ vysvětluje starosta Holec.
Projekt podpořený z Evropského fondu pro regionální rozvoj díky velkému ohlasu probíhá již několik let. Kromě toho, že si účastníci zasportují, pomáhají podobné akce podle města odstraňovat i jazykovou bariéru nebo předcházet kriminalitě.
V květnu se tady také pořádal 46. ročník turistického pochodu Severní stopa. Účastnila se ho dokonce i 103letá turistka Käthe. Právě Severní stopa je podle Holce důkazem, že o sport v obci lidé jeví zájem.
„Při pochodu si můžete vybrat, jakou vzdálenost půjdete, jsou tam stanoviště, kde děti mohou soutěžit, a podobně. Ačkoliv v letošním roce nám úplně nepřálo počasí, loni se zúčastnilo okolo dvou tisíc účastníků, což převyšuje počet obyvatel obce,“ říká starosta.
Dolní Poustevna nemá sice ani dva tisíce obyvatel, přesto se může chlubit patnácti aktivními spolky. Mezi nimi například klubem přátel umění, fotbalovým klubem, tenisovým klubem nebo třeba svazem včelařů. Právě aktivita místních byla jedním z důvodů, proč komise udělila Poustevně vyznamenání obce roku.
Sebnitz a Dolní Poustevna spolupracovaly také na modernizaci hasičských stanic. „Obě města získala jako partneři více než milion eur na nákup techniky. Následně jsme ještě budovu hasičárny opravili i z dotací ministerstva vnitra,“ uvedl starosta. Společně s hasiči z Gossdorfu měli čeští hasiči společné cvičení v poskytování první pomoci.
Jeden z dobrovolných hasičů přiznal, že například den před naší návštěvou místní požárníci vyjížděli na pomoc důchodkyni, která neodpovídala na ťukání na dveřích.
Covid znovu vztyčil hranice
Lidé na obou stranách hranice tu k sobě mají skutečně velmi blízko. Ukázalo se to obzvlášť v době covidu, kdy přechod mezi státy nebyl možný. Češi a Němci žijící na české straně se nemohli dostat do práce do Německa. A Češi, kteří bydlí v Sebnitzu, zase nemohli posílat svoje děti do české školy.
„Postavily se tady betonové zátarasy,“ vzpomíná starosta Holec. „Občas se třeba povolilo podat si přes hranice tašku. Celý výběžek se musel objíždět k jedinému otevřenému přechodu. Apelovali jsme proto i na ministerstvo, aby nám tady ty zátarasy odstranili,“ dodává.
Významný faktor v kvalitě života tu hraje příroda. Dolní Poustevna se nachází jen asi 20 minut autem od Národního parku České Švýcarsko. „Po nástupu do funkce jsem připravil projekty na revitalizaci parků a veřejné zeleně. Za osm let jsme investovali šestnáct milionů právě do tohoto odvětví,“ vysvětluje Holec, kterému prý dokonce říkali „zelený mužík“.
„Jde hlavně o to vyřezat stromy, které mají odžito. A na jejich místo jsme vysázeli tisíce keřů a rostlin a několik set stromů,“ popisuje.
Problémy, které se stále nedaří vyřešit
Šluknovský výběžek se dlouhodobě potýká s řadou problémů. Nejvíce region podle starosty Dolní Poustevny trápí nedostatek praktických doktorů, gynekologů a celkově zdravotnických zařízení. Holec uvádí, že částečně převzal zdravotní péči lidí z Dolní Poustevny Rumburk, nicméně jsou tu stále lidé, kteří musí třeba za zubařem dojíždět do Liberce nebo až do Prahy.
Největší negativní reklamu regionu podle starosty v poslední době způsobily nepokoje v roce 2011. Šluknovsko se v té době potýkalo s vysokou nezaměstnaností a kriminalitou, vznikala zde i ghetta.
V srpnu téhož roku došlo k útoku mačetami v baru v Novém Boru. Následovaly demonstrace ve Varnsdorfu, do kterých se zapojila krajní pravice. Do akce muselo být povoláno na šest stovek policistů, kteří napjatou situaci v regionu měli uvolnit. Riziko eskalace se podle Holce od té doby naštěstí postupně snižuje.
Dotace mají svá úskalí
I s pomocí dotací se daří kvalitu života na Šluknovsku zvyšovat. Ústecký kraj navíc coby někdejší uhelný region patří spolu s tím Karlovarským a Moravskoslezským mezi tři kraje v Česku, na jejichž transformaci proudí ve velkém peníze z evropských fondů v rámci tzv. kohezní politiky neboli politiky soudržnosti.
Podle Holce ale není vše nastaveno ideálně. Kromě toho, že příprava projektů není lehká, narážejí obce při čerpání dotací na další překážky. „Na některé projekty se ani nevyplatí čerpat dotace, protože podmínkami se vám prodraží natolik, že je lepší zrealizovat je za vlastní finance,“ vysvětluje starosta Dolní Poustevny. Vadí mu hlavně způsob, jakým se naplňují dotační tituly.
„Je to běh na dlouhou trať. Když jdeme připravovat třeba cyklostezky, které vybudujeme za pět let, je to taková velká neznámá. V současnosti máme asi 46 projektů v běhu, ale nic není zadarmo. Musí to být odpracováno,“ uvádí Holec.
Místní svého starostu podporují. „Znám ho už jako malého, pan starosta je skvělý. Dříve to tu vypadalo jinak a on tady hodně udělal, třeba zrekonstruoval parky,“ uvedla například postarší žena, se kterou redakce přímo v obci mluvila. Mnohým ale připadá evropská politika vzdálená nebo se cítí, že v Bruselu Češi stejně nic nezmohou. Přesto se zde najdou lidé, kteří vnímají EU pozitivně. „Evropská unie tady pro nás dělá hodně. Dostáváme dotace, abychom se tu mohli mít hezky. Neděláme to jenom pro sebe, ale i pro okolí,“ řekla nám matka dětí sedící u hřiště.
