Podle dostupných informací zatím lodě s ropou neplují skrz Hormuzský průliv, strategickou mořskou úžinu spojující Perský a Ománský záliv. Co nás teď čeká?
Je pravda, že Hormuzský průliv stojí a čeká se, zda bude průjezdný, přepravní společnosti nechtějí riskovat životy posádek. Přes tento průliv jde asi 20 procent celosvětových dodávek ropy. A tento objem samozřejmě chybí.
Pokud jde o ceny ropy, ta pochopitelně roste. Cena ropy Brent je nyní nad 81 dolary za barel (v úterý odpoledne se vyšplhala na více než 84 dolarů za barel a dále rostla – pozn. red.), na konci minulého týdne byla přibližně na 73 dolarech.
Kam až se může cena ropy vyšplhat?
Záleží na tom, jak dlouho tato situace potrvá. Může to být pár dní, může to být několik týdnů. Pokud by to bylo několik týdnů, tak ta cena by vystřelila nad sto dolarů za barel, protože se každým dnem budou snižovat zásoby ropy v zemích, které ropu z Perského zálivu odebírají.
Když se podíváme do EU, strategické zásoby jsou asi na 90 dnech spotřeby. Je sice možné odebírat z jiných oblastí, ale 20procentní výpadek globálních dodávek – to je nenahraditelné. Všichni odběratelé, kteří brali z Perského zálivu, teď musí ropu vzít někde jinde…
Lze říct, do kdy by se provoz v Hormuzském průlivu musel dostat do normálu, aby nenastal opravdu velký energetický šok v podobě dramaticky vysokých cen?
Těžko říct – jednoduchým odhadem, pokud by se to odblokovalo ještě tento týden, tak by se to ještě dalo zvládnout a rychle doplnit chybějící zásoby. Ty tankery v exportních terminálech jsou neustále nakládány a jen se čeká, kdy se cesta uvolní, tak by to bylo rychlé. Ale uvidíme, je to velmi složitá situace a nedá se toho moc predikovat.
Pokud by barel ropy zdražil na cenu vyšší než sto dolarů, co to znamená pro nás jako běžné spotřebitele?
Už teď víme, že cena pohonných hmot se v příštích dvou týdnech bude zvyšovat – zdražení bude na úrovni minimálně 1,50 koruny u benzinu a u nafty minimálně dvě koruny. Dnes (v úterý) vyšly velkoobchodní ceny Unipetrolu, tam už jsou ceny o dvě koruny vyšší oproti včerejší úrovni, což se postupně do koncových cen propíše. A to je jen to zvýšení na 81 dolarů za barel.
Pokud by se ceny zvedly nad sto dolarů, tak to by znamenalo oproti současné úrovni zvýšení minimálně o pět korun za litr oproti současným cenám benzinu a nafty. To zdražení by bylo významné a také poměrně rychlé.
A pokud do konce týdne nezačnou ceny ropy klesat, tak už příští týden uvidíme zdražení i na čerpacích stanicích. Může být skokové.
Češi už zažili obrovskou vlnu zdražování v souvislosti s válkou na Ukrajině. Čeká nás teď něco podobného?
Samozřejmě to nějaký dopad na inflaci mít bude. Ale v Česku je teď inflace nízká, je tedy nějaký prostor, pokud se zvýší ceny kvůli energiím, že by ten inflační šok nebyl až tak výrazný.
Pokud by ale cena ropy vyskočila vysoko nad sto dolarů za barel – a zároveň je třeba připomenout, že výrazně vzrostla i cena zemního plynu -, tak by se meziměsíčně mohla zvednout o jeden procentní bod.
Stojíme na prahu dalšího energetického šoku?
Určitě stojíme. Možnost energetického šoku tu je. Objem ropy přepravované přes Hormuzský průliv není nahraditelný ani v dlouhém období. Bavíme se o 20 milionech barelů denně.
Když začala válka na Ukrajině, šlo o výpadek čtyř milionů barelů denně, teď se bavíme o 20 milionech. To je rozsáhlejší než v roce 2022, kdy začala ruská invaze.
OPEC – Organizace zemí vyvážejících ropu navýšila produkci těžby, pomůže to?
Limit se zvýšil jen málo, myslím asi o 200 tisíc barelů denně, a my se bavíme o 20 milionech…
Americký prezident podle všeho řekl, že invaze by mohla trvat čtyři týdny. Máme čekat, že stejnou dobu může být paralyzován i Hormuzský průliv?
To je doba, kdy se předpokládá, že už nebude hrozit, že by nějaký tanker mohl být zasažen raketou nebo dronem. A to je i ten horizont, kdy se očekává, že by se provoz přes průliv měl dostat do normálu.
Ale i to je nejisté. Problém je v tom, že tankery jsou vůči dronům či raketám velmi citlivé. A i kdyby režim v Íránu padl, mohou tam být nějaké partyzánské jednotky, které mohou ohrožovat tankery podobně, jako to dělali jemenští Húsíové.
Na koho bude mít to zdražení nejtvrdší dopad? Budou to v první linii dopravci?
Je to tak. Dopravci to pocítí velmi rychle, pro ně jsou pohonné hmoty po mzdách nejvýznamnější náklad. Potom to přepravci promítnou do cen přepravy a to se postupně projeví v koncových cenách veškerého zboží v ekonomice.
Což by ovšem trvalo několik měsíců a mohlo by to vyvolat inflační tlaky. Ale k úpravám cen nedochází ze dne na den.
Katarská společnost QatarEnergy kvůli útokům zastavila produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). Co to pro nás znamená?
Zatím to způsobilo růst cen plynu celosvětově. Katar je se Spojenými státy a Austrálií největší dodavatel LNG na světě. A je to také výpadek, který není okamžitě nahraditelný.
Když se podíváme na ceny, tak na konci minulého týdne cena LNG v Evropě byla 32 eur za jednu megawatthodinu (MWh) a teď je na 55 eurech (v úterý odpoledne se už pohybovala v rozmězí 58-61 eur a dále rostla – pozn. red.).
Může to nahrát Rusku, které je také významným producentem LNG?
Ano, může to nahrát všem producentům, kteří nejsou zasaženi tím konfliktem. I pro Rusko to znamená zvýšení tržeb za zemní plyn.
Je výhoda, že zima končí?
Přesně tak. Myslím si, že i plán útoku zohledňoval tento aspekt, tedy že to naplánovali až na konec zimy. Pokud by to bylo například v lednu, dopad na ceny energií by byl mnohem dramatičtější. Zima už končí a spotřeba energetických komodit není tak vysoká.
Na co se mají Češi připravit, co byste jim poradil?
Možná by si mohli natankovat plnou nádrž, protože od příštího týdne budou pohonné hmoty výrazně dražší, to už víme.
A pokud jde o dlouhodobější výhled, je to sice krize, ale předpoklad je, že se Hormuzský průliv odblokuje buď ještě tento týden, anebo do těch čtyř týdnů. A pak už se zase všechno vrátí do normálu, budou klesat ceny pohonných hmot.
Z tohoto pohledu bych to neviděl tak, že končí svět. Je to analogické situaci na začátku války na Ukrajině, ceny se také vrátily na původní úroveň.
Měla by vláda dělat ještě něco jiného než dosud?
Z hlediska energetické bezpečnosti se už teď nic moc dělat nedá, protože situace už nastala, teď už nedoplníte zásobníky. Můžete ale za vysoké ceny.
Je ovšem potřeba obecně posílit bezpečnost, pokud by se například objevily různé radikální skupiny. Je také třeba dostat turisty z té oblasti domů.
A také myslet na to, že takové konflikty v budoucnosti budou a budou ovlivňovat celou evropskou ekonomiku. Takže pokračovat v posilování energetické bezpečnosti s tím, že se diverzifikuje odběr energetických surovin.
