Regály moskevských supermarketů jsou plné ovoce a zeleniny, sýrů a masa. Mnozí nakupující se ale na nabídku dívají s hrůzou, protože jejich peněženky jsou kvůli inflaci prázdné. Ruská centrální banka letos čtyřikrát zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu ve snaze dostat inflaci pod kontrolu a stabilizovat kurz rublu, protože ekonomika se potýká s dopady ruské agrese na Ukrajině a západních sankcí.
„Manžel nemůže žít bez klobásy!“ Rusové jsou zděšeni pohledem na cenovky | Video: Associated Press
Při posledním zvýšení sazby – na 15 %, což je dvojnásobek sazby platné na začátku roku – banka uvedla, že ji znepokojují ceny, které rostou meziročním tempem přibližně 12 %. Nyní banka předpokládá, že inflace za celý letošní i příští rok bude činit přibližně 7,5 %. Ačkoli je tato uvedená míra vysoká, může být podhodnocená, tvrdí agentura Asociated Press (AP).
„Pokud budeme hovořit v procentech, pak se pravděpodobně (ceny) zvýšily o 25 %. Jedná se o maso, základní produkty – mléčné výrobky, ovoce, zeleninu, uzeniny. Můj manžel nemůže žít bez klobásy! Někdy se prostě divím prudkému nárůstu cen,“ stěžuje si jedna z nakupujících Roxana Gheltkovová.
Navýšení cen je podle ní patrné ve všech oblastech. Nejde jen o potraviny, ale i o oblečení a cestování. „V současné době jsou ceny za cestování úplně jiné. Letenky zdražily pravděpodobně na dvojnásobek,“ dodává Moskvanka.
Na otázku, zda jí jako důchodkyni stačí příjem na to, aby měla na jídlo, zákaznice Lilija Carkovová odpověděla: „Samozřejmě že ne. Pomáhají mi moje děti.“ Sedmdesátiletá žena by podle svých slov bez jejich pomoci nevěděla, jak zaplatit nájem a jídlo. Údaje státní statistické služby Rosstat zveřejněné 1. listopadu ukazují obrovský nárůst cen některých potravin oproti roku 2022 – u zelí o 74 %, pomerančů o 72 % a okurek o 47 %.
Ruský parlament zatím schválil rozpočet na roky 2024-2026, který posílá rekordní částku na výdaje na obranu. Analytik Maxim Glant, který sleduje ruskou ekonomiku ze sousedního Lotyšska, to považuje za náznak toho, že ceny budou i nadále prudce růst. „Je prostě nemožné vyřešit otázku inflace v podmínkách, kdy vojensko-průmyslový komplex dostává neomezené finanční prostředky. Kdy se mu dostává vše, o co požádá, kdy podíl tohoto vojensko-průmyslového komplexu na ekonomice roste velmi rychlým tempem,“ řekl agentuře Associated Press.
Zvyšování sazeb centrální bankou do jisté míry zchladilo zhoršování kurzu rublu. Ten se nyní pohybuje kolem 88 rublů za dolar. To je však stále mnohem více než v létě 2022, kdy se pohyboval kolem 60 rublů za dolar. To udržuje vysoké náklady na dovoz, i když se jeho možnosti kvůli západním sankcím snižují.
Miliardář Oleg Děripaska, označovaný za oblíbeného oligarchu prezidenta Vladimira Putina, varuje, že samotnou ruskou ekonomiku čeká „pád na led“. Podnikatel, jehož jmění časopis Forbes odhaduje na 2,4 miliardy dolarů, v příspěvku na sociální síti Telegram uvedl, že dochází k všeobecnému poklesu cen komodit, včetně těch, které Rusko vyváží, a že to může mít negativní dopad na ekonomiku země.
Podle Carnegie Endowment for International Peace bylo na ruskou ekonomiku po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu uvaleno více než 13 000 omezení a stala se zemí s nejvyšším počtem sankcí na světě. Devizové rezervy byly zmrazeny a Rusko bylo odříznuto od bankovního systému SWIFT, napsal americký server Newsweek.
Švédský ekonom Anders Aslund, který v minulosti působil jako ekonomický poradce vlád Ruska i Ukrajiny, ve svém příspěvku na serveru X, dříve známém jako Twitter, vysvětlil, že západní sankce fungují.
„Realistické očekávání je následující: 1. Sankce udrží ruskou ekonomiku ve stagnaci. 2. Stále přísnější technologické sankce způsobí, že ruské technologie budou stále více zastarávat. 3. Finanční a energetické sankce donutí ruskou vládu k tvrdým rozpočtovým omezením,“ napsal Aslund.
Přesto lze a mělo by se podle něho udělat mnohem více. „Za prvé, Západ by měl zpřísnit osobní sankce a koordinovat je. Za druhé, sankce by měly být uvaleny na všechny vojensko-průmyslové společnosti. Je zarážející, že Rosatom není sankcionován. Za třetí, energetické a technologické sankce musí být prosazeny,“ dodal švédský ekonom.
Rusům tohle nesmí projít. Analytik popsal „červenou linii“, kterou svět nechal být. (22. 11. 2023)
Spotlight Aktuálně.cz – Milan Mikulecký. | Video: Blahoslav Baťa
