Moskva bojuje na Ukrajině a mezitím se jí rozpadá sféra vlivu. Moldavský parlament ve čtvrtek 60 hlasy ze 101 vypověděl členství ve Společenství nezávislých států – organizaci, která měla udržet postsovětský prostor pohromadě. Aliance kolem Ruska se zmenšuje a Kišiněv je jen dalším důkazem, že staré vazby už nedrží.
Dvanáct měsíců do rozchodu
Rozhodnutí ještě musí podepsat prezidentka a formálně vstoupí v platnost až za rok od předání dokumentů Výkonnému výboru SNS. Přesto jde o symbolický zlom. Moldavsko totiž není žádný rebel – dosud vypovědělo už přibližně 70 dohod se SNS v rámci přizpůsobování se standardům Evropské unie. Cesta do Bruselu prostě vede přes rozchod s Moskvou.
Komunisté a socialisté v parlamentu varovali před „katastrofálními ekonomickými důsledky“. Moldavské ministerstvo zahraničí ale argumentovalo jinak: základní hodnoty SNS – včetně respektu k územní celistvosti – prostě nejsou dodržovány. A když si uvědomíme, že Rusko okupuje moldavské Podněstří, těžko s tím nesouhlasit.
Když se rozpadá impérium
Moldavsko není osamocený případ . Ukrajina a Gruzie SNS opustily už dříve, Arménie od února 2024 prakticky zmrazila členství v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) – ruské odpovědi na NATO – a Kazachstán odmítl uznat anexi ukrajinských území. Tempo rozpadu se zrychluje.
Válka na Ukrajině neoslabila jen ruskou armádu, ale fatálně poškodila i důvěryhodnost Moskvy jako garanta bezpečnosti. Když Arménie čelila ázerbájdžánské agresi, CSTO mlčela. Když Kazachstán hledal rovnováhu mezi Východem a Západem, Kreml nabídl jen rétoriku. Historické vazby a bezpečnostní záruky, které tvořily základ ruského vlivu, se ukázaly být prázdnými slovy.
Nová geopolitická realita
Přinejmenším v postsovětském prostoru se rýsuje nová mapa. Rusko si sice udržuje úzké vztahy s Běloruskem, Čínou, Íránem a Severní Koreou, ale ztrácí půdu pod nohama tam, kde to bolí nejvíc – mezi bývalými sovětskými republikami. Moskva čelí rostoucí izolaci a její schopnost udržovat dřívější úroveň podpory pro spojence se zmenšuje.
Moldavské rozhodnutí je tak víc než jen administrativní akt. Je to signál, že éra ruské dominance v regionu končí. A že země, které kdysi tvořily sovětskou periferii, si dnes vybírají vlastní cestu – často směrem na Západ. Zbývá jen sledovat, kolik dalších zemí se vydá stejnou cestou, než Moskva pochopí, že impérium už neexistuje. Pokud to vůbec bude schopna pochopit.
Zdroj info: interia.pl
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<