Konec éry horníků: Poslední vozík českého černého uhlí vyjel z hloubky 1300 metrů

„Bohužel, mám tu smůlu, že jsem u toho, protože škoda toho bohatství, které tady zůstalo,“ řekl závodní dolu Karel Blahut, který vydal pokyn k vyvezení posledního vozíku a vzápětí nastoupil do starobního důchodu. Jeho slova vystihují paradox situace: pod Ostravskem a Karvínskem leží miliardy tun nevytěženého uhlí, ale vytáhnout je ven by bylo technicky i ekonomicky nesmyslné. Zásoby jsou více než kilometr pod zemí a těžba se přestala vyplácet už dávno.

OKD, jediný producent černého uhlí v Česku, postupně zavíral jeden důl za druhým. Od února 2021 fungoval už jen Důl ČSM s lokalitami Sever a Jih. V noci na 1. února se stroje zastavily natrvalo.

V roce 1990 měla OKD téměř 98 tisíc zaměstnanců, o deset let později přes 20 tisíc, před zavřením Dolu ČSM zhruba 2300. Poslední lednový den přišlo o práci v dolech 750 lidí, do konce února odejde dalších 150. Většina pracovníků dodavatelských firem také končí.

OKD si ponechá necelých 700 zaměstnanců na útlumové práce a nové projekty. Technická likvidace dolu potrvá asi tři roky, společnost na ni našetřila 3,3 miliardy korun. Celková rezerva na útlum a sociální programy přesahuje 8 miliard.

„OKD už přestane být těžební společnost, to jednoznačně, ale já bych si moc přál, kdyby OKD nebylo vymazáno z mapy světa,“ řekl generální ředitel Roman Sikora. Firma, kterou nyní prostřednictvím společnosti Prisko vlastní stát, mění podnikání. Bude jímat důlní plyn, vyrábět topné směsi a možná se pustí i do dalších energetických projektů, o kterých zatím mlčí.

Sikora mluví o „byznysu, kterému rozumíme“ a o „tolik potřebných pracovních místech pro region“. Ale kolik jich bude? Budou stejně dobře placená jako ta hornická?

V roce 1990 se černé uhlí těžilo ve 13 zemích, které jsou dnes součástí Evropské unie. Nyní zbývá jen Polsko – i tam je těžba ztrátová, udržuje ji politická vůle a státní podpora. Česko se tak řadí mezi většinu, která se s černým uhlím rozloučila.

Hnědé uhlí se u nás ještě těží v severozápadních Čechách, ale i tato éra má budoucnost spočítanou. Budoucnost energetiky leží totiž jinde – v jádru, obnovitelných zdrojích, možná v technologiích, které dnes ještě neznáme.

Odpoledne projel Ostravou hornický průvod ke katedrále Božského Spasitele, kde se konala bohoslužba za horníky. Zněla tam hornická hymna, tekly slzy. Řečníci při slavnostním ceremoniálu ve Stonavě hovořili o hrdosti, smutku i nostalgii.

Jenže nostalgie region neuživí. Moravskoslezský kraj čeká transformace, která bude bolet – zároveň ale může otevřít nové příležitosti. Záleží na tom, jak rychle a chytře dokáže reagovat, a jestli stát, který teď OKD vlastní, bude skutečně partnerem, nebo jen správcem likvidace. Poslední vozík vyjel. Co přijede místo něj?