Představte si, že sledujete na radaru letadlo. Podle transpondéru jde o britský stíhač Typhoon. Za chvíli se z něj stane běloruský nákladní Il-62. Pak severokorejský dopravní stroj. A nakonec luxusní Gulfstream. Jenže ve skutečnosti celou dobu letí čínský vojenský dron Wing Loong 2 a žádné z těch letadel, za která se vydává, se tam ve skutečnosti nenachází.
Přesně tohle se od srpna loňského roku pravidelně děje nad Jihočínským mořem. A podle analytiků jde o něco víc než technickou hříčku. Jde o nácvik na válku.
Falešné signály, skutečná strategie
Od srpna 2023 zaznamenaly sledovací systémy desítky letů pod označením YILO4200 – kódové jméno pro čínský vojenský dron s doletem přes tisíc kilometrů. Stroj startuje z letiště Qionghai Boao na čínském ostrově Chaj-nan. Odtud míří východně přes sporné vody k Filipínám, kolem Paracelských ostrovů a podél vietnamského pobřeží. Lety trvají hodiny a jejich trasy připomínají hvězdy, nebo přesýpací hodiny.
Dron při tom vysílá falešné registrační kódy. Nejčastěji se tváří jako Il-62 běloruské společnosti Rada Airlines – firmy, kterou USA sankcionovaly za převoz žoldnéřů Wagnerovy skupiny a pašování exotických zvířat. Jindy se vydává za britský Typhoon, severokorejský dopravní letoun nebo anonymní business jet.
„Nic takového jsme dosud neviděli,“ říká Ben Lewis, zakladatel platformy PLATracker, která sleduje čínské vojenské aktivity. „Vypadá to jako zkouška klamání prováděná v reálném čase. A rozhodně to nevypadá náhodně.“
Matení, ne neviditelnost
Nejde o to, že by Čína chtěla dron skutečně skrýt. Vojenské radary ho stejně zachytí. Jde o něco jiného: o vytvoření zmatku. V případě konfliktu může každá sekunda váhání rozhodnout. Pokud operátor neví, jestli sleduje nepřátelský dron, civilní letadlo nebo spojenecký stroj, ztrácí čas ověřováním.
„Cokoliv, co dokáže vnést zmatek do myšlení protivníka, je výhodou,“ vysvětluje singapurský analytik Alexander Neill z Pacific Forum. „Nejde o běžné cvičení, ale o to, co Američané označují jako nácvik skutečné konfrontace.“
Operace probíhají v citlivých oblastech. Poblíž čínských ponorkových základen u Chaj-nanu. Směrem k Bašijskému průlivu mezi Tchaj-wanem a Filipínami – klíčové úžině pro čínské námořnictvo na cestě do Pacifiku. Když analytici překryli trasy dronů na mapu Tchaj-wanu, výsledek byl znepokojivý: linie procházely vojenskými body kolem Tchaj-peje i podél jižního pobřeží ostrova. Východní trajektorie vedly blízko amerických a japonských základen na Okinawě. „Je to působivý obraz,“ dodává Neill. „Rozsáhlé zkoušky nad Jihočínským mořem, které by v případě konfliktu mohly být nasazeny nad klíčovými body Tchaj-wanu.“
Technologie, která mate i baví
Každé letadlo má unikátní 24bitový kód přidělený mezinárodní leteckou autoritou ICAO. Vysílá ho transpondér – zařízení, které sděluje pozici, rychlost a směr letu. Změnit tento kód není nemožné, ale vyžaduje to záměr.
V jednom případě dron během dvaceti minut vystřídal čtyři různé identity, než přistál jako běloruský Il-62. Jindy letěl jako tento stroj, zatímco skutečný Il-62 Rady Airlines startoval tisíce kilometrů daleko u Běloruska směrem do Teheránu. Oba stroje byly ve vzduchu současně – jeden skutečný, druhý falešný.
Běloruská společnost Rada na dotazy nereagovala. Britské ministerstvo obrany odmítlo komentář. Čínské ministerstvo obrany mlčí.
Co z toho plyne?
Čína nejen posiluje svou přítomnost v regionu, ale testuje nástroje hybridní války. Elektronické klamání, dezinformace, propaganda – to vše může být v konfliktu stejně účinné jako rakety. A Wing Loong 2, dron podobný americkému Reaperu, je na to ideální platforma: má dolet, vytrvalost a může nést zbraně i senzory. Přinejmenším jde o signál. Tchaj-wan, USA, Japonsko i další spojenci v regionu vidí, že Peking nejen cvičí invazi – ale že ji zkouší i digitálně, v reálném provozu, nad skutečnými cíli.
Zdroj info: Reuters
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
