Evropská unie musí zrychlit. Tuto zprávu v pondělí jasně vyslala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na výroční konferenci evropských diplomatů v Bruselu. Rozšíření Evropské unie o nové členy – především Ukrajinu, Černou Horu a další kandidáty – už podle ní nemůže být jen technokratickým procesem plnění kritérií. Je to geopolitická volba. A v kontextu ruské agrese dokonce existenční nutnost.
Rozšíření jako pojistka proti Rusku?
„Rozšíření je protijedem proti ruskému imperialismu,“ prohlásila Kallasová s jasným odkazem na válku na Ukrajině. Její slova nejsou jen rétorickým gestem – jsou výzvou k akci. Estonská politička, která vede unijní diplomacii od prosince 2024, tím otevřeně podpořila linii Evropské komise, jež prosazuje rychlejší tempo přijímání nových členů. Zároveň se postavila proti opatrnějšímu přístupu řady národních vlád.
Jde o zásadní posun. Rozšíření EU bylo dlouho vnímáno jako pomalý, byrokratický proces, kde se každý paragraf vyjednává roky. Teď se z něj stává nástroj bezpečnostní politiky. Veřejnost v EU rozšiřování podporuje – jenže politici se bojí, že debata o Ukrajině posílí populisty před volbami ve Francii, Finsku a dalších zemích v roce 2027.
Komise versus hlavní města
Kallasová svým projevem vstoupila do napjaté diskuse mezi Evropskou komisí a členskými státy. Minulý týden velvyslanci členských států EU na večeři s šéfem kabinetu předsedkyně Komise Björnem Seibertem odmítli myšlenku přijímat nové členy s omezenými právy – jakýsi „vstup na zkoušku“. Národní vlády chtějí držet tradiční model: buď stát splní všechna kritéria, nebo zůstane mimo EU.
Realita je ale složitější. Ukrajina dostala kandidátský status v rekordním čase, stejně jako Moldavsko. Černá Hora doufá, že uzavře všechna přístupová jednání do konce letošního roku a stane se osmadvacátým členem už v roce 2028. Albánie tlačí na dokončení do roku 2027. Tempo se zrychluje – otázka zní, jestli instituce EU stíhají.
Co to znamená pro Česko?
Pro Českou republiku znamená rychlejší rozšíření EU především dvě věci: posílení bezpečnosti v regionu a nové ekonomické příležitosti. Firmy by získaly přístup k trhům, které jsou dnes ještě mimo unijní prostor. Zároveň by se posílila stabilita na východních hranicích – což v době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině, není zanedbatelná výhoda.
Rychlost nesmí jít na úkor kvality reforem. Pokud by nové členské státy vstoupily do EU bez funkčního právního státu nebo s korupcí zakořeněnou v institucích, celá unie by to pocítila. Kallasová to ví – proto zdůrazňuje, že rozšíření musí zůstat „založené na splnění podmínek“. Kritéria platí, jen je třeba je plnit rychleji.
Příběh, který se musí vyprávět
„Je na nás, vysvětlovat význam rozšíření,“ řekla Kallasová. A má pravdu. Rozšíření EU bylo historicky nejúspěšnější zahraniční politikou unie – rozšířilo prostor stability, míru a prosperity. Teď se ukazuje, že může být i účinnou odpovědí na autoritářské režimy, které chtějí Evropu oslabit.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
