Inspekce práce se víc zaměří na takzvané zastřené zaměstnávání. Soustředit se bude na zprostředkovatelské agentury i na firmy, které pracovní sílu takto přijímají. Počet kontrol vzroste, uvedl v úterý ministr práce Marian Jurečka. Do projednávané novely o zaměstnanosti, která je ve Sněmovně, chce dodatečně dostat zpřísnění postihů.
Loni inspektoři provedli 302 kontrol zastřeného zaměstnávání, letos do konce května 192. Zastřeně práci zprostředkovávají agentury, které k tomu nemají povolení. Obcházejí tak obchodní smlouvou s uživatelem.
„Vnímáme, že dochází k tomu, že firmy využívají ve větší míře pracovníky, kteří sem přicházejí (z ciziny). Jsou mimo legislativní rámec a pracují tu v rámci takzvaného zastřeného zaměstnávání… Budeme v tomto velmi důslední a přísní jak vůči těm, co to realizují, tak vůči firmám, které jsou konečnými poživateli toho, že u nich lidé takto práci vykonávají,“ uvedl Jurečka. Zmínil zhoršené pracovní podmínky či neadekvátní odměnu pracovníků.
Inspekce loni provedla 302 kontrol zastřeného zaměstnávání. To se potvrdilo ve 131 případech. Při jiných kontrolních akcích se pak odhalilo dalších 128 případů. Celkem tedy loni úřad zjistil 259 případů zastřeného zaměstnávání. Padlo 128 pokut za celkem 67,8 milionu korun.
V roce 2021 bylo kontrol 197, při nich se přišlo na 71 případů zastřeného zprostředkování. Dohromady se předloni odhalilo 199 kauz. V roce 2018 bylo speciálních kontrol 268, při nich inspektoři zjistili zastřené zaměstnávání 116krát. Celkem bylo případů i po jiných kontrolách před pěti lety 242. Letos za prvních pět měsíců se na zastřenou práci zaměřilo 192 kontrol, odhalila se ve 102 případech. Dalších 42 kauz inspektoři našli při jiných kontrolách.
Pravidla pro pracovní agentury upravuje novela o zaměstnanosti, kterou koncem dubna schválila vláda. Teď mají normu poslanci. Jurečka by do předlohy chtěl dodatečně při projednávání ve Sněmovně dostat zpřísnění postihů a zlepšení možnosti vymáhání.
Podmínky pro agentury
Novela upřesňuje, kdy je možné povolení agentuře odebrat. Zvedá kauci při žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Žadatelé by místo 500 000 korun mohli skládat úřadu práce milion korun. Podmínkou ke vzniku agentury by nově měla být také bezdlužnost, už při podání žádosti o povolení by agentura musela mít rovněž označené sídlo a svou provozovnu.
Agentury by měly poskytovat povinně víc informací. Generálnímu ředitelství úřadu práce by pravidelně oznamovaly, kolik lidí a do jakých odvětví a oborů přidělují. Stát tyto údaje nyní nemá. Hlásit by to měly i zahraniční agentury, které do Česka pracovníky vysílají.
Firmy by měly agenturního zaměstnance podle novely využívat jen po omezenou dobu. Pracovat by u nich mohl v pětiletém období dohromady nejvýš tři roky. Pokud by zaměstnavatel pracovníka dál potřeboval, měl by mu dát běžnou smlouvu. Podle plánu mají změny platit od ledna 2024.
