Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v únoru zpomalil z lednových 17,5 procenta na 16,7 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Ke zpomalení inflace přispělo hlavně zmírnění růstu cen týkajících se bydlení. Zpomalil také růst cen elektřiny a plynu. Podle analytiků se dvouciferné inflace ale ještě několik měsíců nezbavíme.
Meziměsíční inflace poklesla ještě výrazněji než meziroční. Zatímco v lednu rostly ceny meziměsíčně o šest procent, v únoru už jen o 0,6 procenta.
Zpomalení meziroční inflace oproti lednu o 0,8 procentního bodu a její zastavení se na 16,7 procentech, odpovídá předpokladům analytiků, kteří očekávali zmírnění o půl až jeden procentní bod.
„Zpomalení bylo zaznamenáno v polovině oddílů spotřebního koše. Například ale ceny pohonných hmot snižují svůj vliv na meziroční index již od loňského července,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Největší vliv na vývoj cenové hladiny měly podle statistiků v únoru nadále ceny týkající se bydlení. Celkově v únoru meziroční růst cen bydlení, vody, energie a paliv zpomalil z lednových 24,3 procenta na 22,2 procenta. Třeba ceny elektřiny zmírnily růst z 36,4 na 32 procent a ceny zemního plynu z 87 na 74,3 procenta. Pokles meziroční inflace u energií byl ale podle statistiků částečně ovlivněn i meziměsíčním zdražením energií v únoru 2022.
V únoru stouply meziročně v oblasti bydlení ceny nájemného o 6,5 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 18,4 procenta, vodného o 16,3 procenta, stočného o 30,3 procenta, tuhých paliv o 55,6 procenta a tepla a teplé vody o 45,6 procenta.
Potraviny jsou drahé
Vliv na celkovou inflaci měly také ceny potravin a nealkoholických nápojů, jejichž meziroční růst se v únoru zmírnil z lednových 24,8 procenta na 23,9 procenta. V únoru vzrostly ceny rýže o 31,9 procenta, mouky o 36,1 procenta, vepřového masa o 31,1 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 39,5 procenta, vajec o 95,2 procenta, margarínu a ostatních rostlinných tuků o 39,8 procenta a cukru o 75,1 procenta.
Situace u potravin je podle hlavního analytika společnosti BHS Štěpána Křečka znepokojivá. „V následujících měsících by se ale měla situace zlepšovat u ovoce a zeleniny, díky dovozu nové úrody z jihu Evropy. Naopak u masa lze očekávat další zdražování kvůli redukci některých evropských chovů,“ míní analytik.
Doplňuje, že ještě vyšší inflaci brání silný kurz koruny, který zlevňuje dovoz do České republiky. Naopak nedostatečná konkurence na některých trzích může umožňovat další zdražovaní. „Proto je důležité, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže výrazně navýšil počet kontrol, tak aby bylo zajištěno dobře fungující tržní prostředí v naší zemi,“ míní Křeček.
Jídlo v restauracích a dovolená se teď prodraží
Ceny zboží celkově v únoru vzrostly o 19,7 procenta a ceny služeb o 11,9 procenta. Například ve stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 23 procent a ceny ubytovacích služeb o 20,1 procenta. Ceny dovolených s komplexními službami se zvedly o 20,9 procenta.
V meziměsíčním srovnání se ceny zboží zvýšily o 0,5 procenta a ceny služeb o 0,6 procenta. Z potravin a nápojů zdražila oproti lednu zejména zelenina o 12,7 procenta. Klesly ale ceny vepřového masa o 6,1 procenta a másla o 12,3 procenta.
„Celkově pro nás nejsou únorová inflační čísla velkým překvapením. V nejbližších měsících bude inflace odeznívat zejména kvůli nižší energetické inflaci. Potravinová inflace bude odeznívat o poznání pomaleji. V první polovině roku by inflace měla zůstat dvouciferná a za celý rok se může v průměru pohybovat okolo 11 procent,“ odhaduje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Podobný odhad má analytik David Vagenknecht z Raiffeisenbank. „Po průměrné inflaci na 15,1 procenta v 2022, očekáváme inflaci letos na 11,3 procenta proti původnímu odhadu 8,8 procent. Důvodem je především silnější cenový impulz během ledna, který posouvá vzhůru meziroční inflaci i pro zbylé měsíce,“ říká analytik.
Také podle Daniela Janečka z PwC Česká republika nová data potvrzují, že se dvouciferné inflace rychle nezbavíme. „I přesto ale zřejmě nebudou impulzem pro Českou národní banku, aby přistoupila k dalšímu navýšení úrokových sazeb. Potvrzují totiž její očekávání postupného poklesu inflace v průběhu letošního roku. Centrální bankéři se v následujících měsících pravděpodobně budou držet aktuálního nastavení stabilních sazeb, nebudou chtít podpořit další posilování koruny i prodražování úvěrů,“ říká Janeček.
Pro firmy podle něj současná situace znamená několik negativních faktorů: stále zdražující vstupy, ztížené financování a tlak ze strany zaměstnanců i odborů na rychlý růst mezd. „A právě ten může podporovat další roztáčení inflační spirály,“ varuje Janeček.
