Alkohol, tabák a sladkosti. Tři obětní beránci nové daňové éry, která má naplnit nejen pokladnu Bruselu, ale i ambici prodloužit Evropanům život o pár zdravějších let.
Evropská unie se pustila do tiché, ale neúprosné bitvy. Na první pohled jde o boj s civilizačními chorobami, ale v zákulisí se odehrává souboj lobbistů za tabák, alkohol a potravinářské giganty. Každý z nich se snaží minimalizovat své daňové břemeno. Brusel totiž v roce 2025 otevřel dosud nejkomplexnější debatu o zdanění produktů škodlivých zdraví – a každé „hříšné odvětví“ má důvod zuby nehty bránit své pozice.
Daň jako lék (i příjem)
Evropská komise má v plánu jedním tahem podpořit veřejné zdraví a zároveň zvýšit rozpočtové příjmy. Návrh, který je nyní na stole, počítá s tím, že Unie si poprvé ponechá 15 % z národních tabákových daní. To by mohlo do evropského rozpočtu přinést až 11,2 miliardy eur ročně, alespoň podle odhadů Bruselu pro období 2028–2034.
Tabák je na mušce jako první. Směrnice o dani z tabáku se po více než deseti letech zásadně reviduje a průměrná cena krabičky cigaret by mohla vzrůst o jedno až dvě eura. Kuřáci si to ostatně vyzkoušeli už letos – od ledna 2025 zdražily cigarety v průměru o pět korun kvůli pětiprocentnímu zvýšení spotřební daně.
„Pokud je jedna jasná žádost k DG TAXUD, je to zveřejnit evaluaci návrhu na zvýšení daně z alkoholu,“ žádá zástupkyně koalice Eurocare Florence Bertelettiová, která volá po transparentnosti. Alkohol je dalším na řadě. Spotřební daň na lihoviny se už letos zvýšila o 10 % a další nárůst o pět procent čeká v roce 2026.
Kdo je větší hříšník
Oficiálně si výrobci alkoholu, tabáku i slazených nápojů nekonkurují. Neoficiálně se mezi nimi rozhořela drobná „svatá válka“. Průmysl s nealkoholickými nápoji upozorňuje, že alkohol je přece škodlivější. Alkoholové firmy zase míří prstem na tabák. A tabáková branže se dušuje, že už dávno platí největší daň ze všech a ostatní by měli „následovat“.
Tento blame game je příznačný. Každé odvětví se snaží vypadat o něco méně nebezpečně – pivovary propagují zodpovědné pití, výrobci limonád snižují obsah cukru, tabákové koncerny sázejí na „méně škodlivé alternativy“. Jenže čísla nelžou: podle odhadů EU a Světové zdravotnické organizace má tabák na svědomí kolem 700 000 úmrtí ročně, alkohol přibližně 300 000 a nadměrná konzumace cukru a soli přes 200 000.
Daňové dilema dneška
To celé se odehrává na pozadí rozpočtových tlaků. Evropské vlády hledají nové zdroje peněz, zatímco výdaje na zdravotnictví kvůli stárnutí populace rostou. Lze proto čekat, že „hříšné“ daně se stanou trvalou součástí evropské fiskální krajiny. A možná i inspirací pro další oblasti.
Pro Českou republiku to znamená jediné: vyšší ceny a pokračující tlak na výrobce. Vládní plán na daň ze slazených nápojů zatím čeká na politický verdikt. Ministerstvo zdravotnictví jej ale hájí jako „nástroj prevence obezity“. Zda se podaří vyrovnat rozpočet i zdraví Evropanů, to teprve uvidíme. Jisté je jen to, že v evropských kuloárech se právě přepisuje definice hříchu – a tentokrát ji neurčují teologové, ale daňoví experti.
Zdroj info: euractiv.com, europeannewsroom.com, europa.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
