Spokojenost s členstvím v EU dosáhla v Česku 57 procent – nejvyšší hodnoty za patnáct let. Dvě třetiny lidí by v referendu hlasovaly proti odchodu z unie. Znamená to konec české euroskepse, nebo jen dočasné příměří?
Když agentura STEM zveřejnila čerstvá čísla ze svého říjnového průzkumu, mnozí si protřeli oči. S členstvím v Evropské unii je spokojeno 57 procent Čechů – tolik jich nebylo od roku 2010. A co víc: proti vystoupení z EU by v případném referendu hlasovalo 66 procent lidí, což je historicky nejvyšší podíl od roku 2005.
Ještě v září 2024 byla spokojenost se členstvím na 51 procentech. Za rok vzrostla o šest procentních bodů. Ve čtyřech předchozích letech přitom spokojenost ani jednou nepřekročila padesátiprocentní hranici. Změna je to výrazná a načasování zajímavé.
Volby bez konfliktů s Bruselem
Průzkum proběhl těsně po loňských sněmovních volbách, které se konaly 3. a 4. října 2025. Právě tady může ležet klíč k pochopení. Jak upozorňují autoři studie, předvolební kampaň byla vůči EU „méně konfliktní“. Hlavní politické strany se vyhnuly ostré kritice Bruselu a evropské téma nehrály proti sobě.
„Nedávné volby přinesly změny v rozpoložení veřejného mínění. Posílily proevropské segmenty. Jde však pravděpodobně o důsledek vůči EU méně konfliktní předvolební kampaně,“ konstatuje STEM. Vydrží to? Analytik Martin Kratochvíl z agentury upozorňuje, že „na míře kritiky vlády vůči EU, případně na množství vzájemných sporů české vlády a evropských institucí bude záležet, zda posílení proevropských segmentů nebude pouze dočasné.“
Evropané, kteří nemají rádi Brusel
Evropanem se cítí být 73 procent Čechů – výrazně víc, než kolik jich pociťuje sympatie k samotné EU. „Za Evropany se považuje i nemalá část odpůrců EU. Z toho plyne, že kritika se spíše váže k institucionálnímu pojetí EU než k evropanství jako takovému,“ vysvětluje Kratochvíl.
Problém Čechů tedy není s Evropou jako takovou, ale s tím, jak funguje Brusel. Když se lidé v průzkumu vyjadřovali k překážkám hospodářského rozvoje v unii, odpovědi byly jasné: těžkopádnost EU vadí 73 procentům, regulace a společná pravidla 58 procentům, nedostatečná podpora evropského průmyslu 56 procentům.
Euro? Ne, děkujeme
Zatímco sympatie k EU rostou, postoj k euru zůstává stabilně chladný. Podíl podporovatelů zavedení společné měny dokonce mírně poklesl – z 25 na 23 procent. „Češi si s eurem stále spojují obavy ze zdražování a častý je také pocit ztráty části naší národní identity,“ říká Kratochvíl.
Přitom ekonomická realita mluví jasně: Česko je čistým příjemcem z rozpočtu EU. V roce 2025 získalo o 31,1 miliardy korun více, než odvedlo. Celkové kladné saldo včetně prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost dosáhlo 77,9 miliardy. A od vstupu v roce 2004? Celkem o 1,3 bilionu korun více, než jsme zaplatili.
Křehké příměří
Aktuální čísla ukazují, že Češi se s Evropskou unií pomalu smiřují. Nebo přinejmenším přestávají být tak ostře kritičtí. Podíl protiunijně naladěných lidí klesá a vrací se na úroveň roku 2019, kdy vrcholila hospodářská konjunktura.
Jenže pozor – jak upozorňuje STEM, dva hlavní propady spokojenosti v minulé dekádě byly spojeny s hospodářskou krizí a následně s migrační krizí. Když přijdou těžké časy nebo kontroverzní témata, může se nálada rychle otočit.
Ano, zadavatelem průzkumu byl Brusel. Ale čísla jsou čísla – a ta ukazují, že vztah Čechů k EU je komplikovanější, než by se mohlo zdát. Jsme Evropané, kteří mají problém s Evropskou unií. Nebo možná naopak: máme problém s Bruselem, ale Evropu máme rádi.
Zdroj info: ČTK
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
