Evropská komise představila balíček opatření, která mají zmírnit dopady rostoucích cen energií na unijní průmysl. Hlavní příčinou současného tlaku na trhy je válka v Íránu, která od konce února rozvířila ceny plynu i ropy. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová však dává najevo, že radikální zásahy do trhu nepřipadají v úvahu – místo zastropování cen sází Brusel na úpravu emisního obchodování a uvolnění pravidel pro státní podporu.
Plyn zdražil o polovinu, účty rostou
Od vypuknutí konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem 28. února vzrostly evropské ceny zemního plynu o více než 50 procent. Jen za několik týdnů se náklady na dovoz ropy a plynu zvýšily o šest miliard eur. Von der Leyenová sice ujišťuje, že dodávky jsou zajištěné, zároveň ale připouští: „Růst cen fosilních paliv už teď zatěžuje naši ekonomiku.“
Situace připomíná energetickou krizi z roku 2022, kdy po omezení ruských dodávek plynu vyskočily ceny na rekordní úrovně. Tehdy členské státy vynaložily obrovské sumy na podporu domácností a firem – samotné Německo utratilo 158 miliard eur. Brusel se nyní snaží podobnému scénáři předejít, aniž by sáhl k nouzovým opatřením, která by narušila fungování trhu.
Emisní povolenky jako brzda i páka
Klíčem k úlevě má být úprava systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Komise navrhuje uvolnit do oběhu více certifikátů z rezervy a zpomalit plánované snižování jejich celkového množství. Cílem je zkrotit cenu CO₂, která se promítá do účtů za elektřinu, zejména pro energeticky náročný průmysl.
Jde o citlivý balanc. Země jako Itálie volají po dočasném pozastavení emisního obchodování, zatímco Švédsko nebo Nizozemsko varují před jakýmkoli rozvolněním klimatických pravidel. „Trh a investoři potřebují stabilitu, proto nemůžeme pravidla pozastavit ze dne na den,“ zdůraznil polský energetický náměstek Wojciech Wrochna na nedávném setkání ministrů.
Von der Leyenová slibuje „realistický dekarbonizační plán“ pro období po roce 2030, který má zohlednit aktuální ekonomickou realitu. Zároveň chce Brusel uvolnit pravidla pro státní podporu – pokud vysoké ceny CO₂ ženou nahoru náklady na elektřinu, vlády budou moci firmám pomáhat snadněji.
Investice místo paniky
Vedle krátkodobých úlev Komise tlačí na dlouhodobou strategii: masivní investice do domácích zdrojů čisté energie, modernizaci sítí a posílení energetické nezávislosti. Podle nedávno představeného akčního plánu by měla EU ušetřit letos až 45 miliard eur, do roku 2040 pak ročně až 260 miliard – díky snížení závislosti na dovážených fosilních palivech.
Evropská investiční banka má ve spolupráci s Komisí mobilizovat přes 75 miliard eur na podporu přechodu k čisté energii v příštích třech letech. Nástroj pro propojení Evropy v oblasti energetiky by měl dostat pětinásobně vyšší rozpočet – téměř 30 miliard eur pro období 2028–2034.
Rok 2025 byl přelomový: EU poprvé vyrobila více elektřiny z větru a slunce než z fosilních paliv. Přechod na obnovitelné zdroje ale vyžaduje nejen čas, ale i obrovské investice – splnění klimatických cílů do roku 2040 si podle odhadů vyžádá zhruba 3,8 bilionu Kč.
Návrat k ruským fosilním palivům by byl podle Bruselu strategickou chybou. Ale ani cesta vpřed není zadarmo – a otázka zní, zda Evropa dokáže udržet tempo transformace a zároveň ochránit průmysl před cenovou turbulencí.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
