Evropská centrální banka (ECB) se blíží k rozhodujícímu momentu ve vývoji digitálního eura, digitální formy hotovosti, která má doplnit klasické bankovky a mince. V srpnu finišuje přípravná fáze projektu, jenž slibuje revoluci v platbách, ale zároveň vyvolává otázky o soukromí, bezpečnosti a dopadech na bankovní sektor. Jaké šance a rizika přináší tato novinka pro nás v Česku, i když nejsme členy eurozóny?
Krok do digitální budoucnosti
Představte si hotovost, kterou máte v peněžence, ale v digitální podobě – přesně to je digitální euro, projekt Evropské centrální banky (ECB), který má ambici změnit způsob, jakým platíme. V srpnu 2025 jsme na prahu klíčového rozhodnutí. Přípravná fáze, zahájená v listopadu 2023, končí letos v říjnu, a Rada guvernérů ECB rozhodne, zda se projekt posune k finální implementaci. Podle odhadů bychom se reálného spuštění mohli dočkat mezi lety 2027 a 2029, pokud legislativní proces v EU proběhne hladce.
Historicky jsme svědky rychlého posunu. V roce 2020 ECB teprve zveřejnila první zprávu o digitálním euru, o rok později začala zkoumací fáze a dnes už testuje technologie, včetně offline plateb. Proč ale vůbec takový projekt? Podle dat ECB klesl podíl hotovostních transakcí v eurozóně z 68 % v roce 2019 na pouhých 40 % v roce 2024, a pokud jde o hodnotu transakcí, je to ještě markantnější pokles z 40 % na 24 %.
Co je digitální euro? Hotovost 2.0, ale ne kryptoměna
Než se ponoříme do detailů, pojďme si ujasnit, o čem mluvíme. Digitální euro není žádná kryptoměna typu bitcoin, ani „programovatelné peníze“, jak si někteří myslí. Je to prostě digitální verze eura, vydávaná přímo ECB, která má stejnou hodnotu jako bankovky v naší peněžence. Má být univerzálně dostupné pro platby v obchodech, online i mezi jednotlivci, a dokonce fungovat offline – tedy i tam, kde internet nefunguje. ECB navíc slibuje vysokou ochranu soukromí a bezplatné základní platby. Zní to jako ideální řešení pro digitální dobu, kdy trh digitálních plateb v EU už přesahuje hodnotu 1 bilionu eur ročně, jak ukazují data z let 2017 až 2023.
Proč to ECB dělá? A co na to banky?
Motivace ECB je jasná – digitalizace plateb je nezastavitelná a Evropa nechce zůstat pozadu. Digitální euro má posílit měnovou suverenitu EU, snížit závislost na neevropských gigantech jako Visa či Mastercard a zvýšit konkurenci v digitálních platbách. Když si uvědomíme, že infrastruktura digitálního eura by měla zvládnout přes 50 miliard transakcí ročně, je zřejmé, že jde o projekt gigantických rozměrů. Navíc je to reakce na globální trendy – jiné země, jako Čína s digitálním jüanem, už jsou dál.
Jenže tady nastupují otázky. Co když lidé začnou hromadně přesouvat peníze z bankovních účtů do digitálního eura? ECB sice zvažuje limity na držení těchto digitálních peněz a neplánuje je úročit, aby nebyly atraktivní jako investice, ale riziko tzv. bankovního „runu“ zůstává. A co náklady? Podnikatelé a banky budou muset investovat do nových terminálů a systémů. Proč bychom měli věřit, že ECB skutečně ochrání naše soukromí, když historie ukazuje, že digitální systémy jsou často terčem útoků?
Česko a digitální euro
I když nejsme členy eurozóny, digitální euro se nás dotkne. Pro české firmy, které obchodují s eurozónou, by mohlo přinést jednodušší a levnější přeshraniční platby. Mohlo by také vytvořit tlak na snížení poplatků za domácí platby, což bychom všichni uvítali. Ale je tu i druhá strana mince. Pokud by lidé začali přesouvat peníze na digitální euro, mohlo by to oslabit vliv České národní banky (ČNB) na měnovou politiku – a to je problém, protože ČNB by ztratila kontrolu nad částí peněžní zásoby. Navíc české banky by musely investovat do interoperability s novým systémem, což znamená další náklady. ČNB zatím zůstává opatrná a nevidí důvod zavádět vlastní digitální korunu.
Revoluce, nebo chaos?
Před námi je klíčový moment – v říjnu 2025 rozhodne ECB, zda projekt posune dál. Pokud ano, čeká nás ještě několik let příprav a legislativních úprav v EU, než digitální euro skutečně spatří světlo světa. Lze odhadovat, že při masivním přijetí by mohlo dojít k zásadní změně na platebním trhu, třeba oslabením dominance karetních společností. Zajímavou novinkou je i úvaha o využití veřejných blockchainových technologií, jako je Ethereum, což by mohlo usnadnit integraci s jinými digitálními službami. Ale co když se technologie ukáže jako příliš složitá nebo zranitelná? A co když veřejnost zůstane nedůvěřivá, jak ukazují obavy v zemích jako Německo?
Digitální euro na jedné straně slibuje moderní, bezpečné a dostupné platby, na druhé straně přináší otázky o stabilitě bank, soukromí a nákladech. Jsme na rozcestí, a ať už se ECB rozhodne jakkoliv, dopady pocitíme i u nás v Česku. Otázka zní: Jsme připraveni na tuto digitální revoluci, nebo nás předběhne doba?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: ECB, europa.eu, Politico.eu, ČNB
<
