Od doby, kdy EU hrdě opustila své cíle ohledně konkurenceschopnosti a růstu životní úrovně obyvatel a nahradila je pasováním se za světového lídra v tažení proti uhlíkové stopě, již uběhlo několik let. Urputně zaváděná zelená ideologie mezitím utrpěla jisté nezdary a pod tíhou argumentů začala ztrácet i své zanícené stoupence.
Situace se poslední dobou značně vyostřuje, čím více se blíží chvíle, kdy pochybný spekulativní nástroj dekarbonizace – emisní povolenky – se má propsat do reálného života domácností prostřednictvím významného zvýšení výdajů. Politici, ale zřejmě i my všichni jsme si dobře neuvědomovali, jak hluboko samovolně zelená ideologie prorůstá celým společenským systémem.
Osobně mne mrzí, že na udržování při životě jinak neudržitelného projektu green deal se podílí i v předešlé době striktně apolitický finanční sektor. Příklad za všechny: sama Evropská komise pod tlakem Draghiho zprávy trochu změkčuje svůj postoj vůči jednomu z evidentních jevů přebujelé byrokracie – ESG reportům. Řešení je šalamounské: namísto regulačních orgánů je nyní po organizacích požaduje financující banka. Od původní zdrženlivé apolitičnosti bankéřů je to dost velký obrat, ale eurokoza zůstala celá.
Z tohoto příkladu je asi více než zřejmé, že cesta k obnovení rovnováhy ve společenském systému bude hodně trnitá.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Jaroslav Daňhel
<
