Když evropská komisařka Marta Kos prohlásila, že Černá Hora vstupuje do „ závěrečné fáze“ vstupu do Unie, neznělo to jako prázdné politické gesto. Malá balkánská země je skutečně nejblíže cíli – má otevřených všech 33 vyjednávacích kapitol, čtrnáct z nich už prozatímně uzavřela. A pokud udrží tempo, mohla by se stát 28. členem EU už v roce 2028.
Jenže tentokrát Brusel přichází s pojistkou: demokratickými zárukami, které mají zabránit tomu, aby se z nového člena stal problém.
Pojistka proti zpětnému chodu
„Toto není specificky o Černé Hoře – bude to platit pro všechny budoucí členy,“ zdůraznila Kos. Mechanismus, o kterém mluví, má umožnit EU reagovat, pokud nový člen přestane dodržovat dohodnuté standardy. Vstup ano, ale s možností zásahu, pokud by se země začala vzdalovat demokratickým hodnotám.
Je to pochopitelná opatrnost. Unie má čerstvou zkušenost s členskými státy, které po vstupu začaly testovat hranice právního státu. Maďarsko a Polsko ukázaly, že přijetí do klubu ještě neznamená trvalou loajalitu k jeho pravidlům. Černá Hora se tak stává prvním kandidátem, na němž se nový přístup vyzkouší.
Kos přitom nešetřila chválou: „Černá Hora dosáhla pozoruhodného pokroku v posledních letech a je nyní nejpokročilejší v procesu přistoupení.“ Vláda premiéra Milojka Spajiće skutečně vnesla do procesu novou dynamiku – jen v letošním roce uzavřela kapitolu o finanční kontrole a o transevropských sítích. Země, která zahájila jednání už v roce 2012 a dlouho stagnovala, najednou akceleruje.
Tři priority a žádné ústupky
Komisařka ale jasně pojmenovala, v čem ještě Podgorica zaostává. První prioritou je zrychlení reforem. Druhá se týká právního státu – nezávislého soudnictví a boje proti korupci na vysoké úrovni. „Každý členský stát musí mít nezávislé soudnictví a kapacitu bojovat proti organizovanému zločinu,“ zdůraznila Kos.
A svoboda médií? Tady Brusel nedělá kompromisy. „Nikdy v tom nebudeme dělat ústupky,“ prohlásila komisařka. Přinejmenším v rétorice je tedy jasno: Černá Hora může být sebevíc pokročilá v technických kapitolách, ale bez funkční demokracie a svobodného tisku to nepůjde.
Spajić na tiskové konferenci ujišťoval, že reformy probíhají podle akčního plánu z dubna 2025 a že kapitoly se uzavírají podle harmonogramu. „Není to vůbec otázka kdy a jak se proces uzavře. Důležité je, že jdeme podle plánu,“ řekl premiér. Optimismus je na místě – Černá Hora je členem NATO od roku 2017 a na západním Balkáně je považována za lídra integračního procesu.
Poslední metry jsou nejtěžší
Kos použila sportovní metaforu: „Poslední rozšíření proběhlo v roce 2013. Teď musíme tento proces dotáhnout do konce. Je to jako ve sportu – vyžaduje to týmového ducha a plnou mobilizaci v závěrečném úseku.“ A dodala, že už začala trénovat výstup na Zla Kolata, nejvyšší horu Černé Hory – slíbila si totiž, že tam vyleze, až země uzavře všechny kapitoly.
Pojďme se ale podívat na realitu. Černá Hora má 623 tisíc obyvatel. Její ekonomika je závislá na turismu. Problémy s organizovaným zločinem přetrvávají. Vstup do EU bude spíše symbolický než ekonomicky zásadní. Právě proto je ale důležitý: ukáže, zda Unie dokáže rozšiřování zvládnout lépe než v minulosti.
Demokratické záruky jsou v tomto světle logickým krokem. Otázka zní, zda budou fungovat. A jestli Černá Hora skutečně dokáže splnit to nejtěžší – nejen přijmout zákony, ale zajistit, aby fungovaly. Protože jak řekla Kos: „Nejde jen o přijetí nebo změnu zákonů. Zákony musí být také kvalitní.“
Rok 2028 se blíží. A Černá Hora má šanci stát se příběhem úspěchu. Nebo varováním, že ani s pojistkami to nemusí stačit.
Zdroj info: Balkan Insight
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
