Že existují rozdíly v příjmech podle pohlaví či rasy, není žádným tajemstvím. Jak se ale ukazuje, výdělky se mohou lišit také podle toho, jestli jste svobodní, či sezdaní. Z dostupných dat přitom jasně vyplývá jedno – být single se ekonomicky nevyplácí, ženatí muži a vdané ženy mají tendenci vydělávat více.
Vidět to je krásně na amerických číslech. Ženatí muži měli v USA v roce 2019 mediánový výdělek 57 tisíc dolarů, zatímco svobodní muži 35 600 dolarů. U žen je rozdíl menší, ty v manželském vztahu vydělávaly v mediánu 40 tisíc dolarů oproti 32 tisícům dolarů u žen svobodných.
Rozdíly v příjmech se mohou pohybovat od 4,5 procenta až po ohromujících 32,6 procenta. Závisí na tom, zda mají páry děti, na vzdělání či rase, obecně ale tento rozdíl existuje jak u mužů, tak u žen.
Teorie, které se snaží tento rozdíl vysvětlit, se obvykle zaměřují na jednotlivce. Například je možné, že stejné vlastnosti, díky nimž člověk více vydělává, z něj dělají také atraktivnějšího partnera, a tedy i lepší partii pro dlouhodobý vztah. Nebo je možné, že ženatý muž je produktivnější, protože ženy stále vykonávají většinu domácích prací a on se tak může více věnovat své kariéře. Vědci rovněž zjistili, že muži, kteří jsou ženatí, mají tendenci pracovat více hodin než jejich svobodní kolegové.
Nazvali to „efekt manželství“ a domnívají se, že manželství poskytuje mužům větší motivaci pracovat a podporovat rodinu. Instituce manželství tak může nadále zvyšovat pracovní nasazení mužů a jejich individuální ekonomický úspěch.
Hledat práci je lepší v manželství
Přestože se však zdá, že všechny tyto faktory přispívají k rozdílu v příjmech, výzkumníci nedávno došli k závěru, že nejsou zodpovědné za většinu tohoto rozdílu. Místo toho se zaměřili na jiný aspekt, který podle nich příjmy sezdaných a svobodných odlišuje. Sledovali, jak manželství s jinou osobou – a její příjem – ovlivňuje rozhodovací proces při hledání zaměstnání.
Vycházeli přitom z předpokladu, že to, jak dlouho bude člověk práci hledat, kolik úsilí do toho vloží a jak velké riziko je ochoten podstoupit, může výrazně ovlivňovat právě skutečnost, jestli je, nebo není v manželském svazku. Ve snaze zachytit všechny faktory výzkumníci sestavili model, který simuloval, jak svobodný nebo ženatý člověk postupuje při hledání práce.
Jedním z hlavních poznatků, k němuž vědci došli, bylo, že ženatí muži a vdané ženy se mohou při hledání práce spolehnout na příjem svého partnera, což jim umožňuje věnovat hledání více času a být selektivnější. Není těžké si to představit: Pokud jste svobodní, hledáte práci a nemáte jiné zdroje příjmů než vlastní, pravděpodobně vezmete první zaměstnání, které seženete. A často si nebudete moci dovolit vyčkávat na lépe placené místo, které se může uvolnit až za několik měsíců.
Model také osvětlil, proč mají sezdaní lidé tendenci stoupat po pracovním žebříčku rychleji. Podle vědců za to může fakt, že vdané ženy a ženatí muži vynakládají větší úsilí při hledání lepšího zaměstnání, i když je jeho hledání nákladné, protože si uvědomují, že jejich mzda pak ovlivňuje to, kolik času je jejich partner v budoucnosti schopen vložit do hledání své práce.
„Dodatečná jednotka úsilí při hledání zaměstnání dnes nejen zvyšuje příjem domácnosti díky vyšší pravděpodobnosti přechodu na lépe placenou práci, ale má také za následek zvýšení finanční rezervy v budoucnosti,“ napsali výzkumníci. Tento přístup podle vědců může vysvětlit až třetinu mzdové prémie v manželství u mužů a více než polovinu u žen.
Rozdíl v příjmech sezdaných a nesezdaných lidí není nijak novým jevem. Ekonomové si jej všímají již desítky let. Podle vědců je však třeba jej více zkoumat v době, kdy počet sňatků klesá. Podle analýzy údajů ze sčítání lidu, kterou provedlo Pew Research Center, žilo v roce 2019 téměř 40 procent Američanů ve věku 25 až 54 let bez manžela či partnera. To je výrazný nárůst oproti roku 1990, kdy bylo bez partnera či partnerky jen 29 procent Američanů. Tento trend je výraznější u Afroameričanů, z nichž 46 procent dosáhne 40 let, aniž by se oženili, a pak také u lidí, kteří nemají vysokoškolský titul, z nichž třetina zůstává v tomto věku svobodná.
Skutečnost, že lidé žijí sami, může mít samozřejmě řadu negativních dopadů. „Dospělí bez partnerů mají v průměru nižší příjmy než dospělí s partnery a je méně pravděpodobné, že budou zaměstnaní nebo ekonomicky nezávislí,“ uvádí zpráva. „Mají také nižší dosažené vzdělání a častěji žijí s rodiči.“
Rozvod je pro ženy díra do peněženky
Jak nelehké to mají svobodní lidé, ukazuje i jedna sedm let stará česká studie, která zkoumala, jaký dopad má na příjmy žen rozvod manželství. Její autoři Petr Janský, Filip Pertold a Jiří Šatava z think‑tanku při CERGE‑EI odhadli, že vdané, nestudující a starobní důchod nepobírající ženy ve věku 20 až 70 let by v případě rozvodu a odloučení čelily poklesu svých čistých příjmů o 20 procent.
Obecně je to podle vědců způsobeno tím, že vdané ženy se oproti mužům více koncentrují na péči o děti, příbuzné a domácnost, což má dopad i na jejich nižší hrubé mzdy.
Největší pokles čistých příjmů pak nastává po rozvodu u dvacetiletých až devětadvacetiletých žen. Pro ty rozpad manželství znamená pokles čistých příjmů o 35 procent. Výrazně k tomu přispívá skutečnost, že v tomto věku ženy ve vysoké míře musí pečovat o malé děti. Není tak divu, že domácnosti vedené rozvedenými ženami v Česku vykazují jedny z nejnižších příjmů (v přepočtu na jednoho člena domácnosti). Průměrný příjem u rozvedené domácnosti, v jejímž čele je žena, je nižší o pětinu než u sezdané domácnosti a o čtvrtinu než u rozvedené domácnosti vedené mužem.
