Brusel chystá novou zbraň: Čínské firmy mají problém

Klíčem k celé operaci jsou nové „bezpečnostní požadavky“, které Komise zavedla do rozpočtových pravidel už v roce 2024. Zatím šlo jen o obecnou formulaci. V březnu však přijdou konkrétní pokyny a ty mohou být tvrdé. Podle informací z Evropské komise by mohly například zakázat čínským firmám vyrábět měniče pro solární panely financované z evropských peněz.

Pravidla se dotknou i Evropské investiční banky, která je hlavním finančním ramenem EU. Omezení se vztahuje na dva klíčové fondy – Evropský fond konkurenceschopnosti (410 miliard eur) a program Global Europe (200 miliard eur), který financuje rozvojovou pomoc. Brusel staví hradbu tam, kde to bolí.

Za celou iniciativou stojí především Francie. Francouzský ministr průmyslu Roland Lescure to formuloval jasně: Evropa nemůže být poslední, kdo se probudí, když USA i Čína už dávno chrání své trhy. Francie dlouhodobě prosazuje klauzuli „Kupuj evropské“ napříč celým unijním rozpočtem.

Na druhé straně stojí severské země – Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a Švédsko. Ve společném dopise varují, že příliš mnoho podmínek může zvýšit náklady, omezit přístup k nejlepším technologiím a odradit investory. Část unijních států se obává, že ochranná obchodní politika může vyjít draho.

Nová rozpočtová pravidla nejsou osamocený tah. EU buduje celý arzenál nástrojů proti neférovým obchodním praktikám zemí mimo EU – a Čína je hlavním terčem. Od října 2023 platí nařízení o zahraničních subvencích (FSR), které umožňuje Komisi prošetřovat finanční podporu, jíž se firmám dostává od vlád mimo EU. Brusel už zahájil několik šetření zaměřených na čínské společnosti v solárním, větrném a zdravotnickém sektoru.

K tomu přibyl nástroj proti ekonomickému nátlaku (ACI), který sice ještě nebyl použit, ale visí ve vzduchu jako varování. A nezapomeňme na klasická antidumpingová cla – ta Komise uvalila třeba na dovoz sladké kukuřice, nebo ocelových lahví z Číny.

Brusel se rozhodl hrát tvrdě. Geopolitické napětí s USA a Čínou donutilo Evropu přehodnotit, komu a za jakých podmínek otevírá své peněženky. Rozpočtová pravidla jsou v tomto kontextu účinný nástroj – nevyžadují hlasité prohlášení o sankcích, ale přitom potichu mění pravidla hry.

Dokáže EU najít rovnováhu mezi ochranou vlastního trhu a udržením konkurenceschopnosti? Pokud se příliš uzavře, může skončit s dražšími technologiemi a pomalejší zelenou transformací. Pokud zůstane příliš otevřená, riskuje, že strategické sektory ovládnou hráči, kteří nehrají podle stejných pravidel. Březen ukáže, kam se Brusel vydá.