Když belgický premiér Bart De Wever v říjnu 2025 zablokoval plán Evropské unie poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 140 miliard eur, mnozí v Bruselu zůstali v šoku. Tento krok, který měl využít zmrazená ruská aktiva jako záruku, narazil na odpor vlámského nacionalisty v čele belgické vlády.
„Je to pro mě trochu hořké, že jsme nyní označováni jako neochotná země,“ poznamenal De Wever. Přesto trval na svém – a EU musela odložit rozhodnutí na prosincový summit.
Když se Brusel zastaví v Bruselu
Ironie celé situace je zřejmá: právě Belgie, hostitelská země evropských institucí, zhatila jeden z nejambicióznějších finančních plánů na podporu Ukrajiny. Co vlastně stojí za De Weverovými výhradami? V belgickém depozitáři Euroclear leží přibližně 190 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv. Evropská komise navrhla využít tyto prostředky jako záruku za masivní půjčku Kyjevu. Jenže De Wever vidí v tomto plánu zásadní právní a finanční rizika.
„Dokonce ani během 2. světové války se nikdo nedotkl znehybněných aktiv. Takže toto je velmi důležitý krok, pokud si na to troufnete,“ upozornil belgický premiér. Jeho argumentace má svou logiku: pokud by EU musela v budoucnu peníze Rusku vrátit, kdo ponese odpovědnost? De Wever požaduje záruky, že riziko ponesou všechny členské státy společně. „Je absolutně jasné, že Belgie nemůže být jediným členským státem, který ponese riziko,“ zdůraznil.
Čísla, která mluví za vše
Kontext celé debaty je přitom mnohem složitější, než se může na první pohled zdát. Evropská unie a její členské státy poskytly Ukrajině pomoc přesahující 186 miliard amerických dolarů, což je více než 135 miliard eur. Navrhovaných 140 miliard by znamenalo víceméně zdvojnásobení dosavadní podpory. Jen v srpnu 2025 bylo v rámci takzvaného Nástroje pro Ukrajinu vyplaceno 22,7 miliardy eur. Co z toho plyne? EU rozhodně není v podpoře Ukrajiny nečinná. Otázkou ale zůstává, zda je realistické a zodpovědné zavázat se k dalším stovkám miliard bez jasných právních garancí a makroekonomických modelů.
Tři podmínky vlámského nacionalisty
De Wever, který stojí v čele pětikoaliční vlády, podmínil podporu plánu splněním tří konkrétních záruk. Jde především o sdílení rizik mezi všemi členskými státy, právní ochranu Belgie v případě komplikací a jasné mechanismy odpovědnosti.
Přinejmenším v jednom má belgický premiér spojence: i další členské státy vyjadřují obavy z právních rizik spojených s využitím zmrazených aktiv. Evropská komise a představitelé dalších zemí se nyní snaží najít kompromisní řešení, které by rozptýlilo obavy. Není to přitom první komplikace v evropsko-ukrajinských vztazích – v průběhu let 2024 a 2025 se objevila řada dílčích neúspěchů a blokací. Maďarsko například v říjnu vetovalo přístupové rozhovory s Ukrajinou.
Když se politika střetne s realitou
Zajímavé je sledovat, jak se mění rétorika. Ukrajinský ministr financí požadoval, aby EU od roku 2026 přímo financovala ukrajinskou armádu. Volodymyr Zelenskyj označil politiku maďarského premiéra Viktora Orbána za „protiukrajinskou“ a „protievropskou“. Oproti těmto vyhroceným postojům působí De Weverovy výhrady téměř technokraticky – nejde mu o zpochybnění podpory Ukrajině jako takové, ale o zodpovědné nastavení finančních mechanismů.
EU a jejích 26 členských států (s výjimkou Maďarska) sice potvrdily odhodlání pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na následující dva roky, ale konkrétní podoba této podpory zůstává nejasná. Prosincový summit ukáže, zda se podaří najít kompromis, který uspokojí jak Belgii, tak další skeptické země.
Zdroj info: politico.eu, euractiv.com
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
