Agentura Fitch snižuje fiskální výhled Polska kvůli nadměrným výdajům na obranu a politické patové situaci

Polsko se v roce 2025 rozhodlo investovat do obrany neuvěřitelných 4,7 % svého HDP, což je podle dat Fitch nejvyšší podíl v rámci NATO. To znamená asi 190 miliard zlotých, v přepočtu zhruba 1,1 bilionu korun. Pro srovnání, ještě v roce 2021 dávalo Polsko na obranu „jen“ 2,2 % HDP. Důvod je jasný – geopolitická situace ve východní Evropě, zejména pokračující rusko-ukrajinský konflikt a nedávné incidenty, jako narušení vzdušného prostoru ruskými drony, nutí Varšavu jednat. 

Schodek veřejných financí má podle odhadů Fitch dosáhnout v roce 2025 alarmujících 6,9 % HDP, zatímco medián zemí s ratingem „A“ je pouze 2,9 %. Ještě v roce 2021 byl polský deficit na úrovni 1,7 % HDP. Celkové vládní výdaje navíc vzrostly na téměř 50 % HDP oproti 43,6 % před čtyřmi lety. Tato čísla ukazují, že Polsko jede na dluh – a to doslova. Veřejný dluh by mohl do roku 2027 dosáhnout 68 % HDP, což je výrazně nad průměrem zemí se stejným ratingem.

Není to ale jen o penězích na obranu. Velkým problémem je politická situace v Polsku. Prezident Karol Nawrocki, zvolený v červnu 2025 a zastupující národně-konzervativní proud, má právo veta, kterým blokuje klíčové reformy vlády premiéra Donalda Tuska. Výsledek? Politický pat, který znemožňuje fiskální konsolidaci, tedy snižování deficitu a stabilizaci veřejných financí. Jak uvádí Fitch, hluboká polarizace mezi vládou a opozicí, podporovanou prezidentem, zhoršuje schopnost země řešit své rozpočtové problémy.

Představte si to jako auto, které jede z kopce bez brzd. Vláda chce šlápnout na pedál, ale prezident drží volant a odmítá zatáčet. Nawrocki navíc odmítá zvyšování daní a podporuje sociální programy, což rozpočet zatěžuje ještě více. Evropská komise situaci sleduje a odhaduje deficit na 6,4 % HDP pro rok 2025, přičemž vyzývá Polsko k reformám. Zároveň ale uznává, že výdaje na obranu jsou vzhledem k bezpečnostní situaci částečně oprávněné.

Přes všechny tyto problémy polská ekonomika paradoxně roste. Podle dostupných dat se růst HDP v roce 2025 pohybuje mezi 3,2 a 3,9 %, což je na evropské poměry slušný výkon. Jenže růst není všechno. Jak upozorňují analytici Fitch, MMF i OECD, vysoké výdaje na obranu a sociální programy tlačí rozpočet do červených čísel. Někteří ekonomové volají po reformách penzijního systému a veřejných financí, zatímco jiní argumentují, že v době geopolitické nejistoty jsou zvýšené výdaje nevyhnutelné.

Když se podíváme zpět, vidíme, že před rokem 2020 byla fiskální politika Polska relativně vyvážená. Pandemie a ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 ale vše změnily. Deficit se za pár let vyšplhal z 1,7 % na téměř 7 % HDP. 

A jak se to dotýká nás? Polsko je naším klíčovým sousedem a ekonomickým partnerem, takže jeho problémy nejsou jen jeho záležitostí. Na jednu stranu rostoucí polské mzdy vytvářejí tlak na český trh práce a konkurenceschopnost našich firem. Na druhou stranu vysoké výdaje na obranu otevírají příležitosti pro české společnosti v obranném průmyslu – ať už jde o dodávky techniky, nebo spolupráci na infrastrukturních projektech.

Zároveň je tu i riziko. Růst veřejného dluhu v Polsku může destabilizovat finanční trhy v celém regionu, což by se dotklo i nás. Přesto musíme uznat, že posilování polské obrany má pro Česko i pozitivní význam – silný soused znamená větší bezpečnost pro všechny. Otázka je, zda fiskální rizika nepřeváží.

Pokud se nepodaří prosadit fiskální reformy, hrozí další zhoršení situace. Fitch varuje, že pokračování vysokých výdajů na obranu a sociální transfery může udržet deficit a zadlužení na vysoké úrovni až do roku 2027. V nejhorším případě by mohl být rating Polska snížen, což by zvýšilo náklady na obsluhu dluhu. Naopak optimistický scénář počítá s tím, že tlak EU a finančních trhů donutí Varšavu k postupné konsolidaci.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: politico.eu, analýzy Fitch Ratings