Éra evropských dotací, jak je známe, končí. Brusel mění pravidla, Česko čeká zásadní obrat

Přesně dané priority a cílenější financování důležitých projektů. Zaměření se na obranu, bezpečnost, technologie a konkurenceschopnost evropské ekonomiky.

Nový evropský rozpočet pro období 2028 až 2034, o kterém právě vyjednávají evropští představitelé, se snaží reagovat mimo jiné i na měnící se geopolitické prostředí a zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě.

Přizpůsobit se tak podle Bruselu musí i dosavadní nastavení dotací, na jejichž podporu si české regiony od roku 2004 zvykly. Už proto, aby se nové priority zvládly poplatit.

Kohezní politika a zemědělská politika přitom patří dlouhodobě mezi největší položky evropského rozpočtu. České ministerstvo financí na začátku letošního roku uvedlo, že samotné Česko na členství v EU „vydělalo“ od svého vstupu přes bilion korun.

„Celkově Česká republika od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2025 zaplatila do rozpočtu EU 1 bilionu korun a získala 2,11 bilionu korun. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 1,11 bilionu korun,“ uvedlo ministerstvo.

Za pozitivní čistou pozicí Česka k evropskému rozpočtu přitom podle resortu stojí právě „dlouhodobě příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a příjmy ze Společné zemědělské politiky EU“.

Jeden plán

Jenže dosavadní nastavení je v současné Evropě podle mnohých neudržitelné a zásadní proměna tak od roku 2028 čeká i evropské fondy, o jejichž nové podobě se uvnitř EU právě rozhoduje. A shodnout se na budoucnosti kohezní politiky, se Evropě zatím stále nedaří.

Evropská komise navrhuje pro nové období nahradit současné dohody o partnerství a jednotlivé operační programy jedním Národním a regionálním partnerským plánem (NRPP) pro každý členský stát. Stěžejní dokument propojí dosavadní kohezní, zemědělské, rybářské i další zdroje.

O jeho finální podobě bude Česko příští rok vyjednávat s Evropskou komisí, která musí plán schválit. Brusel si od změny slibuje lepší strategické zacílení, větší flexibilitu a menší administrativní zátěž.

Pro nové finanční období by měl také vzniknout jeden zastřešující Evropský fond, který by finanční prostředky soustředil.

Důraz na výsledky

Plánovaných změn je ale víc. Změnit by se měl například způsob financování, kdy namísto tradičního propláceních skutečných výdajů budou finanční prostředky z EU více navázány na konkrétní výsledky.

To znamená na plnění předem stanovených cílů a milníků, při jejichž nedosažení stát ponese větší finanční odpovědnost.

„Členské státy budou již při přípravě Národního a regionálního partnerského plánu definovat, jakých výsledků chtějí dosáhnout, a průběžně prokazovat jejich naplňování. Evropská komise bude prostředky uvolňovat na základě dosaženého pokroku, nikoliv pouze podle vykázaných nákladů,“ vysvětluje web Dotace EU.

Česká ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová letos v srpnu uvedla, je třeba vytyčit, „co je pro Českou republiku strategické a kde evropské peníze skutečně pomohou zvýšit konkurenceschopnost země a kvalitu života“.

„Chceme podporu více koncentrovat, méně ji rozmělňovat a evropské prostředky využívat tam, kde přinesou měřitelný dlouhodobý efekt,“ dodala Mrázová.

Mezi hlavní české priority se řadí zejména dokončení strategické dopravní infrastruktury, energetická bezpečnost nebo snižování energetické náročnosti. Dále pak zdravotnictví, výzkum nebo digitalizace státu a ekonomiky včetně kybernetické bezpečnosti.

Nedávné projekty, které zlepšují dopravu v Česku:

• modernizace železničních tratí, např. trati Nezamyslice-Kojetín, která leží na evropském dopravním koridoru Baltské moře – Jaderské moře

• zavádění evropského zabezpečovače ETCS

• Dvorecký most v Praze

• výstavba dálnic, například úseků dálnice D55

• nabíjecí stanice pro elektromobily

V Operačním programu Doprava 2021-2027 bylo alokováno 126,8 miliard korun. Web Dotace EU v tomto období eviduje 208 dopravních projektů.

Cílená finanční podpora

Podle ředitelky odboru strategického rámce fondů EU na ministerstvu pro místní rozvoj Kláry Kracíkové bude chtít Brusel v národních plánech vidět hlavně odolnost, energetiku, obranu, kyberbezpečnost nebo boj s klimatickou změnou. Kracíková to řekla v podcastu pro týdeník Ekonom.cz.

„Byli bychom velmi rádi, aby se už z evropských peněz nestavěly cyklostezky, rozhledny či turistická centra. Co se týče těch rozhleden do nikam, to je éra, která už pominula, je třeba se z ní poučit a myslím, že jsme to udělali. Nastavili jsme mechanismy, aby se už takovou formou neplýtvalo,“ popsala Kracíková.

Doplnila, že je třeba hledět do budoucna a zohledňovat projekty, které společnost a naši ekonomiku „reálně posunou“.

Politika založená na investicích

Ohledně změn se objevují i kritické hlasy, které řeší například to, zda centralizace národního plánu nevezme regionům rozhodovací práva podílet se na vlastním směřování.

Předsedkyně Evropského výboru regionů Kata Tüttő nicméně upozorňuje, že peníze z evropských fondů nejsou „charita“. Výbor zastupuje místní a regionální samosprávy v Evropské unii.

„Co dnes politika soudržnosti vlastně znamená? Není to charitativní fond určený chudším nebo novějším členským státům. Je to politika založená na investicích a jejich opětovném vkládání do evropských regionů, která tvoří součást infrastruktury konkurenceschopnosti EU,“ uvedla pro server Update EU.

Přátelé koheze

Česko patří do skupiny zemí známé jako „Přátelé koheze“, která sdružuje 17 zemí a staví se proti škrtům v rozpočtu.

„My chceme kohezi, ty klasické pilíře evropského rozpočtu. Odmítáme, aby členské státy dostaly méně peněz,“ uvedl v září na společné tiskové konferenci zemí visegradské čtyřky český premiér Andrej Babiš.

„Mimořádně nám záleží na tom, aby zůstala nedotčena obálka, pokud jde o odstraňování regionálních rozdílů a společnou zemědělskou politiku,“ citovala po jednání v Bratislavě slovenského premiéra Roberta Fica agentura ČTK.

Evropská komise loni v červenci navrhla sedmiletý rozpočet pro roky 2028 až 2034 ve výši 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu korun). Irské předsednictví v polovině října navrhlo jeho snížení na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu korun).