Zákon o České národní bance (ČNB) dovoluje převést část zisku do státního rozpočtu. Má to ale přísné podmínky.
Nejprve musí dojít k uhrazení kumulované ztráty, která činí aktuálně 350 miliard korun. A naplnění rezervních fondů. Následně musí bankovní rada rozhodnout, jak velká část zisku zamíří do státního rozpočtu.
„Takže kdyby ČNB fungovala a měla zisky, mohli bychom získat nějakých 200 miliard do rozpočtu a hned by to vypadalo jinak,“ hřímal ve středu během rozpravy ve sněmovně premiér.
A odkázal na vyjádření současného guvernéra Aleše Michla, který už v roce 2020 ještě coby člen bankovní rady v rozhovoru pro iDnes.cz prohlásil, že by centrální banka mohla polovinu svého zisku poslat do státního rozpočtu. „Super, ne?“ komentoval Michlovu šest let starou výzvu Babiš.
Kde může ČNB vydělat?
Šéf hnutí ANO už loni před sněmovními volbami řekl, že pokud se stane premiérem, bude o tom s Michlem jednat. O této možnosti ale mluvil už dříve, podle svých slov na základě úvah, se kterými přišel nejcitovanější český ekonom Tomáš Havránek. Svou představu o tom, že by státní kasu mohla centrální banka vylepšit, popsal letos v červnu v pořadu Spotlight.
Havránek vyčíslil, kolik by země mohla získat, bylo by to ovšem v případě, že by centrální banka přesunula významně vyšší podíl devizových rezerv do výnosnějších aktiv. A začala by vydělávat.
Například do akcií by mohla podle Havránka vložit až 70 procent rezerv. Teď tam má necelých 30 procent. „Tím bychom vydělali každý rok do státního rozpočtu minimálně 100 miliard korun navíc,“ odhaduje. Reálné je to podle něj za čtyři až pět let.
„Možná by to bylo až 200 miliard, podle toho, jak přesně bychom to udělali. Dnes máme roční schodek rozpočtu kolem 300 miliard korun a těch 100 nebo 150 bychom snadno získali tímto způsobem. Aniž by to někoho bolelo. Je to jenom jednoduchá aplikace standardní mezinárodní praxe,“ řekl ve Spotlightu Havránek.
Nelze očekávat každý rok v zisku
Současný guvernér České národní banky Aleš Michl nastoupil do funkce v roce 2022 a převzal hospodaření s rekordní kumulovanou ztrátou 487 miliard korun. Tu se bance daří snižovat.
„Dva poslední roky byly ziskové. Nelze ale očekávat, že každý rok bude ČNB v zisku. Přijdou období, kdy ČNB bude ve ztrátě,“ napsal Michl loni ve výroční zprávě.
V roce 2025 bance devizové rezervy rekordně vydělávaly, jak píše ČNB na svém webu. Kumulovanou ztrátu se podařilo stlačit na 350 miliard korun. Ostatně dostat centrální banku dlouhodobě do zisku byl jeden z klíčových cílů Aleše Michla.
„Podle zákona jsou našimi cíli cenová stabilita a finanční stabilita. My jsme si ale tu práci vědomě trochu ztížili tím, že jsme si přidali ještě jednu výzvu: zlepšit ziskovost banky,“ prohlásil Michl letos začátkem roku během svého vystoupení na univerzitě v Chicagu.
Zvýšení podílu v akciích
Právě kvůli tomu zvýšil podíl v akciích na zmíněných třicet procent z původních necelých osmi procent.
Že se Michlovi daří generovat zisky a umazávat ztrátu z minula, ostatně zmínil Babiš právě během popsané řeči ve sněmovně, když mluvil o současném i bývalém vedení ČNB.
„Byl tam jeden skvělý guvernér, potom tam přišel jeden guvernér od pana Zemana a ten prodrbal tisíc miliard, protože špatně investoval. No, tisíc miliard. A teď nový guvernér začal vydělávat,“ popisoval Babiš.
Přestože ekonom Havránek tvrdí, že by ČNB mohla umazat ztrátu ještě v tomto volebním období a začít posílat peníze do státního rozpočtu, někteří jeho optimismus nesdílejí.
Žádné volné peníze
„K takovýmto úvahám mámě ještě hodně a hodně daleko,“ tvrdí například někdejší viceguvernér ČNB a současný předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. A poukazuje na stále velkou kumulovanou ztrátu.
„V jejím hospodaření není nic, co by v dohledné době mohlo státnímu rozpočtu vypomoci nějakým odvodem. Koneckonců i Tomáš Havránek mluví hypoteticky,“ zdůrazňuje Hampl. „Žádné volné a snadné peníze tam teď neleží,“ uzavírá.
Česká národní banka se k výrokům politiků nevyjadřuje. A upozorňuje, že je potřeba nejen nejprve uhradit ztrátu z minulých let, ale i vytvořit dostatečně velkou rezervu.
„O tom, jak velký bude rezervní fond, rozhoduje bankovní rada. Přičemž je ekonomicky opodstatněné, že vyšší zastoupení rizikovějších aktiv vyžaduje vyšší rezervy,“ připomíná pro deník Aktuálně.cz šéf odboru komunikace ČNB Jakub Holas.
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.
