Měl to být běžný rozpočtový výbor, na kterém se odsouhlasí harmonogram posuzování návrhu zákona o státním rozpočtu a dva klíčoví úředníci ministerstva financí představí poslancům fiskálně strukturální plán, který po nás vyžaduje Evropská komise.
Poslanci z řad opozice se dožadovali vysvětlení některých detailů čerstvě zveřejněného návrhu státního rozpočtu. A také je zajímal zmíněný plán.
Jde o závazný dokument, kterým se hodlá česká vláda bezpodmínečně řídit a ve kterém slibuje „odpovědné hospodaření“.
Vrchní ředitel sekce rozpočtu Karel Tyll a šéf oddělení hospodářské politiky Jindřich Marval z ministerstva financí čelili naléhavým dotazům, jaké důsledky bude mít pro Česko start zmíněné strategie.
Z dokumentu totiž vyplývá, že v příštím roce při přípravě státního rozpočtu na rok 2028 bude muset Babišova vláda buď škrtnout v rozpočtu výdaje ve výši 130 až 140 miliard korun, nebo zajistit odpovídající příjmy. Případně vymyslet kombinaci obojího. Na to už dřív upozorňovala Národní rozpočtová rada.
Takzvaný strukturální deficit (rozdíl mezi příjmy a výdaji státu, na který nemá vliv výkyv v ekonomice, pozn red.) má totiž v roce 2028 významně klesnout.
Konkrétní opatření zatím nejsou
„Já jsem se nedočetl, jakým způsobem k tomu má dojít, na základě jakých konkrétních rozhodnutí nebo opatření. Z jaké predikce vycházíte, když navrhujete pokles strukturálního deficitu,“ ptal se poslanec Vojtěch Munzar (ODS).
„Z hlediska konkrétních opatření, tak ta nejsou. Fiskálně strukturální plán je nastaven na to, co je Evropská unie schopná akceptovat a kam by měla Česká republika jít z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Tedy na jedno procento strukturálního deficitu,“ uvedl vrchní ředitel sekce rozpočtu ministerstva financí Karel Tyll.
Podobné dotazy nebo poznámky měli i další. „Když vláda schválila tento poměrně ambiciózní konsolidační plán, to budou muset být velmi zásadní reformy, které musí být schválené v průběhu tohoto a příštího roku – s účinností od roku 2028. Tak co nás čeká?“ zajímalo Jana Jakoba (TOP 09).
Tyll upozornil přítomné politiky, že takové snížení deficitu zajistí jedině změna legislativy. „Já doufám v širokou politickou shodu,“ konstatoval Tyll. A naznačil, že se bude muset měnit i příjmová strana rozpočtu. Konkrétní nicméně nebyl.
Tyll rovněž připomněl, že z hlediska objemu peněz, který je nutné řešit, jde „o velký problém, který přetrvává z minulého vládního období“.
Poslanci Jakob i Munzar neskrývali rozčarování, že nedostali konkrétní odpovědi. „Já jsem čekal, že někdo řekne, v čem budou spočívat zásadní reformy, protože tak ambiciózní konsolidace bez reformních kroků není možná. Čekal jsem nastínění, kudy vedou vládní kroky,“ konstatoval Jan Jakob.
Bez konkrétních detailů
Šéfka státní kasy i premiér několikrát ujišťovali, že slib úspor dodrží. O některých škrtech a případných vyšších příjmech už se začalo opatrně mluvit. Nicméně bez konkrétních detailů.
Ministryně financí zmínila zvýšení některých spotřebních daní nebo vyšší zdanění investičních bytů. Experti nicméně její slova komentovali tím, že co se týče příjmů, jde o jednotky miliard.
Premiér Andrej Babiš během víkendu zmínil vyšší zdanění dividend, které se zdaňují srážkovou daní patnáct procent a v případě dividend ze zahraničí je patnáctiprocentní daň z příjmu.
„Já jsem jasně řekl, že máme závazek snižovat deficit,“ zopakoval Babiš v pondělí na pravidelné tiskové konferenci po jednání vlády. A ujistil, že ztrátová hospodaření hodlá brzdit dle schváleného plánu.
Schodek 389 miliard korun
Vláda chce v příštím roce utratit o 389 miliard korun víc, než s jakými počítá příjmy. A letos podle Babiše škrty nelze očekávat.
Babišův kabinet si slibuje desítky miliard nových příjmů z potírání práce načerno a ze zavedení elektronické evidence tržeb. Někteří ekonomové jsou ke slibu vlády škrtat skeptičtí.
„Kdybychom se měli z čísel, která jsou namalovaná v rozpočtu příští rok, dostat na ta žádoucí v roce 2028, musela by vláda konsolidovat nějakých 130 až 140 miliard korun z roku na rok. Takhle velký ten problém je,“ varuje šéf národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
„Vy se mě ptáte, jak pravděpodobné je, že v roce prezidentských voleb a v roce voleb do sněmovny bude politická elita odvážná, aby dělala takhle razantní kroky. Jako pozorovatel politického provozu mohu říct, že to považuji za nepravděpodobné,“ prohlásil Hampl v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
