Moskva slibovala, že výdaje na válku zkrotí. Místo toho rostou tempem, které překvapuje i zkušené analytiky. Ruské vojenské výdaje v prvním čtvrtletí roku 2026 meziročně vzrostly o třicet procent — a ekonomika začíná vydávat zvuky, které nepřipomínají zdravý motor, ale přehřátý kotel.
Čísla z jiného světa
V prvním čtvrtletí letošního roku dosáhly podle odhadu ekonoma Janise Klugeho ruské výdaje na armádu a zbrojení 5,9 bilionu rublů — přibližně 65 miliard eur. Vojenské výdaje pohltily asi 46 procent všech výdajů federálního rozpočtu a odpovídaly více než dvěma třetinám příjmů, které stát během stejného období vybral. Ekonomika jedoucí na doraz vypadá přesně takhle.
Janis Kluge z berlínské Nadace pro vědu a politiku, který sleduje ruský rozpočet v rámci projektu Russian Budget Monitor, upozorňuje, že pokud by podobné tempo výdajů pokračovalo, mohly by za celý rok překonat devět procent ruského hrubého domácího produktu. Podle dostupných údajů by šlo o historické maximum postsovětské éry.
„Válka se pro Putina vyvíjí v zásadě špatným směrem,“ říká Kluge. Přinejmenším z hlediska veřejných financí s ním lze jen těžko nesouhlasit.
Belousovův slib a tvrdá realita
Ruský ministr obrany Andrej Belousov ještě nedávno sliboval vojenské výdaje „stabilizovat, nebo dokonce snížit“. Kluge to okomentoval bez okolků: byl to ambiciózní cíl, jehož dosažení by bylo obtížné i v případě příměří. Realita zatím míří opačným směrem.
Výdaje přitom nerostou jen v otevřených rozpočtových položkách. Utajované výdaje v prvním čtvrtletí vzrostly meziročně přibližně o 43 procent. Kluge odhaduje, že asi 85 procent z nich souvisí s armádou a válkou. Právě započtení těchto položek stojí za jeho odhadem celkových vojenských výdajů.
Německá Spolková zpravodajská služba BND v únoru 2026 uvedla, že skutečné ruské vojenské výdaje byly v předchozích letech až o 66 procent vyšší než částky vykazované v oficiální rozpočtové kapitole národní obrany. Do jiných částí rozpočtu jsou totiž zahrnovány například vojenské stavební projekty, informační systémy nebo některé sociální platby vojákům a jejich rodinám.
Jinými slovy: to, co je na první pohled vidět v kolonce obrany, představuje pouze část celkového obrazu.
Přehřátá ekonomika
Historik Matthias Uhl popisuje situaci bez příkras: ruská zbrojní výroba pracuje na hranici svých kapacit. „Má to závažné dopady na celý průmysl. Ekonomika se přehřívá, což může vést k hospodářské krizi. Rusko nemůže vojenský materiál trvale vyrábět takovým tempem,“ říká Uhl.
Podle Klugeho odhadu směřovalo v prvním čtvrtletí přibližně 46 procent federálních výdajů na vojenské účely. Tento podíl však nelze automaticky vztahovat na celý rok, protože ruské vojenské platby bývají mezi jednotlivými čtvrtletími rozděleny velmi nerovnoměrně.
Likvidní aktiva ruského Národního fondu blahobytu mezitím klesla přibližně k 1,8 procenta hrubého domácího produktu. Finanční zásoba, ze které Moskva čerpala v těžkých časech, se výrazně ztenčila.
Centrální banka drží úrokové sazby na vysoké úrovni, civilní podniky se potýkají s drahými úvěry a hospodářský růst zpomaluje. Někteří analytici varují před přibývajícími bankroty a propouštěním během podzimu 2026.
Vláda zároveň omezuje výdaje nesouvisející s válkou. Podle dostupných zpráv kleslo tempo čerpání některých civilních rozpočtových položek přibližně o 35 procent, zatímco obrana a klíčové sociální platby zůstávají chráněny. Armáda a důchody jsou politicky nedotknutelné. Zbytek se musí přizpůsobit.
Ruská ekonomika zatím nespadla. Nezkolabovala — pouze se proměnila v systém, který válku živí na úkor stále větší části civilního hospodářství.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
