Americké primárky před volbami v listopadu 2026 přinášejí zajímavé zjištění: Donald Trump stále formuje Republikánskou stranu jako nikdo jiný, jeho podpora už ale není zárukou vítězství. Výsledky z Jižní Karolíny, Minnesoty, Wisconsinu a Alabamy to ukazují poměrně jasně.
Korunovace, která nevyšla
Nejsledovanějším případem letošních primárek je boj o senátní křeslo v Jižní Karolíně, které se uvolnilo po odchodu Lindseyho Grahama z politiky. Trump podpořil kandidátku Darline Grahamovou – politicky zcela nezkušenou ženu, jejíž hlavní devizou bylo příjmení. Kritici mluvili o pokusu o „korunovaci“. Výsledek? Grahamová sice postoupila do druhého kola, ale získala jen přibližně třetinu hlasů. Zbývající dvě třetiny voličů podpořily jiné kandidáty. Druhé kolo s kongresmanem Ralphem Normanem je naplánováno na srpen.
Ještě výmluvnější je případ z Minnesoty. Mike Lindell – výrobce polštářů, televizní osobnost a jeden z nejhlasitějších zastánců tvrzení o zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020 – prohrál republikánskou nominaci na guvernéra s Lisou Demuthovou. Trumpova podpora, která ještě nedávno fungovala jako vstupenka do finále, tentokrát nestačila.
Procenta, která začínají ubývat
Přinejmenším na papíře zůstává Trumpova bilance impozantní. Kandidáti s jeho podporou vyhrávají letošní republikánské primárky přibližně v 95 až 97 procentech případů – číslo, o němž by si většina stranických lídrů mohla nechat zdát. Tato statistika ale vyžaduje určitý odstup. Metodiky jednotlivých analýz se liší a ne každá Trumpova podpora má stejnou politickou váhu. Právě těch několik porážek je proto politicky i mediálně zajímavých.
V Tennessee prohrál Trumpem podporovaný kongresman Andy Ogles s kandidátem stranického establishmentu Charliem Hatcherem, kterého podporoval guvernér Bill Lee. V Michiganu utrpěl porážku Amir Hassan, a to od soupeře, který svou kampaň měsíc před volbami fakticky pozastavil. Takový výsledek je pro Trumpův tábor nepříjemným signálem.
Když jádro nestačí
Trumpova podpora v širší veřejnosti se pohybuje kolem 37 procent. V březnu 2026 schvalovalo jeho působení přibližně 36 procent Američanů, zatímco zhruba 60 procent jej hodnotilo negativně. Mezi nezávislými voliči dosáhla jeho popularita v červnu a červenci jednu z nejnižších hodnot od návratu do Bílého domu. Republikánské jádro zůstává loajální a ideologicky motivované, primárky ale nejsou totéž co celostátní volby.
Výzkum Washington University v St. Louis naznačuje, že část republikánských voličů se letos do vnitrostranických primárek zapojuje méně než v minulosti. Trumpovi kandidáti tak mohou vítězit i díky nižší účasti svých vnitrostranických odpůrců. To je však základ, na němž se dlouhodobě staví jen obtížně.
Alabama a nové volební mapy
Stranou pozornosti nezůstala ani Alabama, kde republikáni vsadili na nového kandidáta Rhetta Marquese s cílem získat zpět druhý kongresový okrsek. Pomoci jim mají nově překreslené volební mapy – důsledek soudního rozhodnutí, které podle kritiků oslabilo ochranu menšinových voličů zakotvenou v zákoně o volebních právech z roku 1965 a otevřelo prostor pro úpravy hranic volebních obvodů ve prospěch republikánů. Jak výrazný dopad budou mít tyto změny na zastoupení menšin, ukážou až samotné volby.
Primárky roku 2026 tak vykreslují dvojí obraz. Donald Trump zůstává nejvlivnější postavou Republikánské strany, jeho podpora už ale nepředstavuje automatickou vstupenku k vítězství. Stranické jádro za ním nadále stojí, mimo něj už jeho vliv není tak jednoznačný. O tom, jak velký problém to pro republikány skutečně bude, rozhodnou až listopadové volby.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
