Když letos v lednu vyšlo najevo, že loňské hospodaření státu ještě pod taktovkou vlády Petra Fialy (ODS) skončilo výrazně hůř, než se plánovalo – nakonec s deficitem 290,7 miliardy korun namísto schválených 241 miliard, rozčiloval se bývalý ministr financí Fialovy vlády Zbyněk Stanjura, že faktický schodek je o 40 miliard nižší.
Do Česka totiž loni nestihly dorazit peníze z Evropské unie, se kterými Stanjura v rozpočtu počítal a plánoval k tomu výdaje. Konkrétně šlo o 40,8 miliardy korun, které Česko mělo získat z unie.
„Tyto prostředky Česko obdrží v následujících měsících, a právě proto je namístě říct, že budoucí vláda získává faktický dárek ve výši zhruba 41 miliard korun,“ řekl letos v lednu Stanjura. Teď se podle některých ukazuje, že bez „Stanjurových“ miliard by byla Babišova vláda při dodržení deficitu nahraná.
Nejnovější čísla ukazují, že státní rozpočet byl ke konci července v minusu 176,6 miliardy korun. Meziročně se schodek zhoršil o 8,5 miliardy korun. Reálně je ale deficit ještě větší, vylepšují ho právě zmíněné peníze z unie. „Relevantnější je momentálně schodek ve výši 212,4 miliardy korun,“ konstatovala ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová. To je totiž suma, která nezohledňuje příjmy a výdaje z EU.
Fakt, že příjmy a výdaje letošního rozpočtu unijní peníze uměle vylepšují, upozorňuje například šéf Výboru pro rozpočtové prognózy a ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Nafouknutí je právě o oněch unijních 40 miliard.
„Ty měly dorazit do loňského rozpočtu, ale dorazily až letos. Čistě z tohoto pohledu by deficit měl mířit nikoliv na 310 miliard, nýbrž na úroveň o oněch přibližně 40 miliard korun nižší,“ konstatoval. Jenže s unijními penězi už vláda počítá na jiné účely, ke snižování naplánovaného deficitu tedy nedojde.
„Aktuálně je dopad EU prostředků na saldo rozpočtu neutrální, protože jsou nastaveny společně s odpovídajícími výdaji,“ řekla deníku Aktuálně.cz ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
„Selhání minulé vlády v oblasti čerpání EU zdrojů tak rozhodně neznamená žádné budoucí ‚volné‘ zdroje navíc,“ upozorňuje šéfka státní kasy.
„Když odečteme příjmy a výdaje z Evropské unie, tak jsme už nyní na deficitu nějakých 212 miliard korun a já se obávám, že vláda ten svůj plánovaný deficit dohnala a předehnala už v těch prvních sedmi měsících letošního roku,“ tvrdí poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS).
Odhadnout celkový výsledek je ale podle něj „věštění z křišťálové koule“. „Rozpočet může vláda vylepšovat i tím, že některé platby pozdrží do dalšího roku a jiné příjmy naopak uspíší,“ popsal pro deník Aktuálně.cz Munzar.
Data o vývoji státního rozpočtu ke konci července ukazují, že příjmy meziročně narostly skoro o 64 miliard korun. Stát vybírá na pojistném skoro o 30 miliard víc než loni. A lidé víc utráceli, což znamenalo, že stát zatím vybral víc na dani z přidané hodnoty, a to o 11 miliard korun. A přispěly také prostředky z Evropské unie.
Na druhou stranu ovšem rostly i výdaje. A to víc než příjmy. Meziročně se zvedly o 72 miliard korun. O 23 miliard víc se zaplatilo na sociálních dávkách a o 16 miliard víc oproti loňsku dal stát za státní pojištěnce. Vláda také poslala o dvacet miliard víc než loni na investice.
„Červenec je navíc specifický měsíc. Máte víc příjmů, které plynou z placení daní z příjmů právnických osob, a ty investiční výdaje už se sice provádějí, ale ještě nejsou zúčtované. Takže druhá část roku bude možná výdajově významnější,“ naznačuje člen Národní rozpočtové rady Luboš Komárek.
„Letošní deficit by měl být padesát až šedesát miliard, to jsou ty čisté nové investice – vše ostatní bychom měli platit ‚ze svého‘,“ provedl hypotetický výpočet ekonom České spořitelny a šéf Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa.
Ekonomové také varují před rychle rostoucími náklady plynoucími z toho, že si stát půjčuje stále víc peněz. A to i na běžné výdaje. „Za prvních sedm měsíců roku stála obsluha státního dluhu 55,6 miliardy korun, za rok to bude přes sto miliard, ale s tím se počítalo, nicméně je to rychlý růst a my jako Česko máme ze všech zemí EU nejrychlejší růst průměrných nákladů na půjčování si státem,“ upozorňuje ekonomka Jana Matesová.
