Moskva schválila zákon, který z exilových disidentů dělá právní přízraky. Bez bankovního účtu, bez pasu, bez možnosti nakládat se svým majetkem — a přitom stále formálně zůstávají ruskými občany. Jde o jeden z nejpropracovanějších nástrojů politického nátlaku, který Kreml v posledních letech zavedl.
Zákon bez zbytečných průtahů
V uplynulých dnech schválila Státní duma legislativu zavádějící rozsáhlá omezení pro ruské občany odsouzené v nepřítomnosti a žijící v zahraničí. Krátce poté zákon nabyl účinnosti, aniž by mu předcházelo delší přechodné období, které ruská legislativa obvykle umožňuje. Už samotná rychlost jeho přijetí naznačuje, jakou důležitost mu Kreml přikládá.
Dotčené osoby budou zařazeny do seznamů vedených příslušnými státními orgány. V praxi to znamená zákaz využívání e- bankovnictví, zmrazení finančních prostředků i majetku a vyloučení z elektronických státních služeb, včetně portálu Gosuslugi. Ruské ambasády a konzuláty těmto lidem přestanou obnovovat cestovní pasy a výrazně omezí poskytování konzulárních služeb, přičemž rozsah výjimek se bude lišit podle typu odsouzení. Jde o mimořádně rozsáhlý soubor omezení.
Politické přečiny jako hlavní terč
Zákon míří především na osoby odsouzené za politicky citlivé delikty, například za porušení zákona o „zahraničních agentech“, spolupráci s takzvanými nežádoucími organizacemi, „diskreditaci“ ruské armády nebo výzvy k uvalení sankcí na Rusko. Omezení však lze uplatnit prakticky na odsouzení podle jakéhokoli paragrafu trestního zákoníku, takže jejich rozsah je velmi široký.
Praktické dopady jdou ještě dál. Zmrazení majetku a omezení bankovních služeb fakticky znemožňují spravovat cokoliv, co dotyčnému v Rusku stále patří. Exilový občan se tak dostává do situace, kdy stát získává faktickou kontrolu nad jeho majetkem a možnosti obrany jsou velmi omezené.
Právní organizace First Department označila nový zákon za „faktické zbavení občanství“. Podle ní se postižený člověk stává občanem, který sice formálně neztratil státní příslušnost, ale prakticky přichází o možnost využívat většinu práv, která jsou s ní spojena.
Logika eskalace
Nová legislativa nepředstavuje izolovaný krok. Represivní opatření vůči opozici a Rusům v exilu se systematicky zpřísňují už od roku 2014. Samotný zákon o zahraničních agentech vznikl v roce 2012 jako reakce na protesty proti návratu Vladimira Putina do prezidentské funkce.
Od té doby se celý represivní aparát postupně rozšiřuje. V červnu přibyl dekret omezující přístup k bankovním vkladům občanů označených za příslušníky „nepřátelských“ zemí a od 1. září má vstoupit v platnost také zákon umožňující konfiskaci majetku Rusů žijících v zahraničí.
Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin nový zákon obhajoval slovy, že „ti, kteří odešli, by měli přemýšlet o tom, jak se dostavit k soudu s přiznáním“. Rétorika je jednoznačná. Exiloví kritici jsou v oficiálním výkladu označováni za extremisty nebo zrádce vlasti.
Politicky motivovaná trestní stíhání přitom v posledních letech nejenže neustávají, ale podle dostupných údajů dále přibývají a tresty se zpřísňují. Nový zákon tento trend potvrzuje a posouvá jej o další krok.
Kde končí výkon státní moci a začíná politický nátlak? Právě tuto hranici nový zákon znovu otevírá — a Kreml ji zjevně nechává záměrně co nejméně zřetelnou.
Zdroj info: united24media.com
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
