Prezident Petr Pavel poprvé vetoval zákon navržený vládou Andreje Babiše. Jde o novelu pravidel rozpočtové odpovědnosti — a spor o ni odhaluje hluboký příkop mezi Hradem a Strakovou akademií.
Fiskální ústava pod tlakem
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti z roku 2017 — někdy přezdívaný „fiskální ústava“ — není jen suchý legislativní text. Je to rámec, který má bránit tomu, aby se stát zadlužoval bez kontroly. Výdajové limity, dluhová brzda a dohled Národní rozpočtové rady: pojistky, které mají zajistit, že veřejné finance nezačnou žít vlastním životem.
Vládní novela, kterou Pavel odmítl podepsat, by tyto pojistky citelně uvolnila. Strategické infrastrukturní stavby a výdaje na obranu přesahující dvě procenta HDP by se nově nezapočítávaly do výdajových limitů. Při zhoršení bezpečnostní situace by vláda mohla celkové výdaje překročit — a to na základě rozhodnutí vlastního poradního bezpečnostního orgánu, bez souhlasu Sněmovny.
Právě to Pavlovi vadí nejvíc. „Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně více než dnes,“ řekl prezident ve videu na sociálních sítích. Upozornil, že stát by si mohl na některé výdaje půjčovat prakticky bez finančního limitu — v době, kdy dluh roste tempem, které je dlouhodobě neudržitelné.
Nezodpovědné, nebo nutné?
Andrej Babiš reagoval na veto razantně. Označil ho za „nezodpovědné, nepromyšlené a aktivistické“ a avizoval jeho přehlasování. Podle premiéra prezidentův krok ohrožuje zdravotnictví, obranyschopnost i výstavbu škol.
Ministryně financí Alena Schillerová přidala konkrétní čísla: bez přijaté novely by vláda musela buď výrazně škrtat výdaje, nebo hledat jiné cesty. Prezidentovy argumenty odmítla jako „pokryteckou opoziční rétoriku“. Opozice naopak veto přivítala a část jejích představitelů avizovala, že pokud Sněmovna veto přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud. Jedním z důvodů je právě možnost upravovat rozpočet bez parlamentního souhlasu.
Zajímavý pohled přinesl Miroslav Kalousek. S důvody veta sice souhlasí, zároveň ale upozorňuje na určitou nekonzistenci — Pavel dříve podepsal státní rozpočet, který je podle něj v rozporu s dosud platnými pravidly. Přinejmenším to naznačuje, že celý spor má i rovinu politické taktiky.
Zákon se nyní vrací do Poslanecké sněmovny. K přehlasování prezidentského veta je potřeba nadpoloviční většina přítomných poslanců, se kterou koalice počítá.
Chceme stát, který si půjčuje flexibilně a investuje, nebo stát, který drží rozpočtovou disciplínu i za cenu bolestivých škrtů? Na tuhle otázku nemá jednoznačnou odpověď ani Praha, ani Brusel — a rozhodně ne Strakova akademie.
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
