Prezidentská kancelář vyslala jasný signál: Petr Pavel neusiluje o konflikt s vládou a chce s premiérem Andrejem Babišem pravidelně jednat o otázkách důležitých pro občany. Z vyjádření obou stran ale zatím vyplývá, že shoda na způsobu komunikace chybí. Spor kolem summitu NATO v Ankaře navíc odhalil hlubší napětí ve vztazích mezi prezidentem a vládou.
Věcná kancelář versus virální premiér
Prezidentův mluvčí Vít Kolář uvedl: „Prezident republiky usiluje o to, aby s předsedou vlády pravidelně jednal a hledal řešení záležitostí důležitých pro občany. Komunikace z naší strany je věcná a nekonfliktní.“
Prezident Petr Pavel zároveň v sobotu naznačil, že by se vztahy mezi Hradem a vládou mohly uklidnit, pokud by rozdílné názory nebyly vnímány jako osobní konflikt, ale jako běžná součást demokratické politiky.
Premiér Andrej Babiš naopak v neděli zveřejnil video na sociálních sítích, ve kterém uvedl, že se ho účastníci summitu NATO v Ankaře ptali, proč se jej prezident Pavel účastní a jaká je jeho role.
Ankara jako zlomový bod
Spor o červencový summit NATO v Ankaře přesáhl rámec běžné diplomatické neshody. Podle prezidentovy kanceláře vláda odmítla zařadit prezidenta do oficiální delegace a koordinační schůzky nejvyšších ústavních činitelů se od ledna 2026 neobnovily. Prezident proto podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, který předběžným opatřením rozhodl, že vláda musí jeho účast na summitu umožnit.
Šlo o mimořádnou situaci, která nemá v novodobé historii České republiky mnoho obdob.
Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek v nedělní debatě na CNN Prima News uvedl: „Není to pomsta, pan prezident si souboj s vládou vybral jako další marketingový krok.“ Zároveň připomněl dřívější spor kolem jmenování členů vlády. Jeho vyjádření je však třeba vnímat i s ohledem na skutečnost, že byl jedním z aktérů předchozího sporu s prezidentem.
Kohabitace s tradicí
Česká republika má s napjatými vztahy mezi prezidentem a vládou dlouhou zkušenost. Václav Havel se opakovaně střetával s vládami vedenými ODS, prezidentství Václava Klause bývá spojováno s častými kompetenčními spory a Miloš Zeman opakovaně testoval hranice prezidentských pravomocí.
Petr Pavel zvolil odlišný přístup. Ve sporných otázkách se opírá především o ústavní postupy a veřejně používá spíše umírněnou rétoriku. Podle průzkumů z června 2026 přitom přibližně osm z deseti Čechů považuje spory mezi Hradem a vládou za nežádoucí.
Česká zkušenost ukazuje, že období takzvané kohabitace bývají často provázena kompetenčními spory i odlišným výkladem ústavních pravomocí. Rozhodující otázkou proto není jen to, kdo má v jednotlivých případech právní argumenty na své straně, ale také zda jsou obě instituce schopny udržet funkční spolupráci i přes politické rozdíly.
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
