Ke konci loňského roku pobíralo v Česku předčasný důchod více než 765 tisíc lidí. Předčasný důchod tedy pobírá zhruba třetina českých penzistů, ukazují data Českého statistického úřadu.
Za prvních pět měsíců letošního roku požádalo o dřívější penzi již 7862 Čechů. Ve srovnání se stejným obdobím loňska jde o více než dvojnásobek.

Mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Jitka Drmolová tvrdí, že nárůst může být způsoben i změnou výpočtu předčasného starobního důchodu s účinností od letošního ledna. Pro část žadatelů o předčasnou penzi je totiž výpočet důchodu příznivější.
O předčasný důchod smí zažádat každý, kdo má dosáhnout důchodového věku za tři anebo méně roků. Musí mít ale odpracováno víc, než kdyby šel do řádného starobního důchodu. Zatímco pro řádnou penzi stačí odpracovat 35 let, pro ten předčasný je potřeba alespoň 40 let.
A pokud má dotyčný odpracováno 45 let, předčasný důchod se krátí jen o 0,75 procenta výpočtového základu. Do konce loňského roku to ovšem bylo 1,5 procenta. Kdo odpracuje méně než 45 let, vyšší krácení v předčasného důchodu mu zůstává.
Server e15.cz spočítal, že nový systém výpočtu může některým důchodcům přinést i tisíce korun navíc. Pokud má daný člověk vyměřovací základ například 20 tisíc korun, o předčasnou penzi požádá dva roky před dosažením řádného důchodového věku a splňuje podmínku 45 let pojištění pro poloviční krácení, stát mu vyměří důchod 17 033 korun, píše web.
V případě, že by platilo původní 1,5procentní snížení, předčasná penze při stejném výdělku klesne na 15 845 korun.
Žadatel si rovněž musí dát pozor, co všechno do potřebné doby pojištění v délce 45 let smí zahrnout. Kromě odpracovaných let se tam totiž nezapočítává například studium nebo evidence na Úřadu práce.
„To znamená, že by člověk už od 18 let musel neustále pracovat, nestudovat a nebýt nikdy nemocný,“ konstatoval Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland. „Mohl ale být na vojně nebo žena mohla mít děti, to se počítá,“ dodal. Takových lidí je ale podle něj málo.
„Předčasné důchody budeme řešit až v roce 2027 společně s náročnými profesemi, a to s využitím dat z jednotného hlášení zaměstnavatele,“ řekl Aktuálně.cz ministr práce Aleš Juchelka (ANO). S tím, že „teď to není téma“.

Podle ekonomů žádají lidé o předčasný důchod i kvůli tomu, že se na trhu práce v předdůchodovém věku hůř uplatňují. A také kvůli tomu, že systém výpočtu penzí je, pokud jde o poměr výše důchodu ke mzdě, štědřejší vůči nízkopříjmovým skupinám obyvatel.
„Nedivme se, že lidé, kteří mají špatně placené profese, chtějí vyběhnout z trhu práce do důchodu čím předčasněji, tím lépe -, protože dostanou skoro tolik, co byla jejich čistá mzda,“ konstatoval pro Aktuálně.cz ekonomický expert a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník.
„Náhradový poměr u nízkých mezd je velmi vysoký a u vysokých mezd velice nízký,“ doplňuje Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities a někdejší poradce premiéra Petra Fialy (ODS). Podle něj teď roste zájem o předčasný důchod i kvůli tomu, že se lidé obávají dalších změn v celém penzijním systému. A připomíná poslední vlnu obrovského zájmu o dřívější penze.
„Už jednou jsme to zažili, když kvůli mimořádným valorizacím získali předčasní důchodci vyšší penzi, než kdyby odešli později v řádném termínu. To bylo zvrácené,“ připomíná Křeček.
V letech 2022 a 2023 tak bylo podáno téměř 180 tisíc nových žádostí o předčasný starobní důchod, uvádí ČSSZ. Do té doby se přitom počet nových zájemců pohyboval okolo 25 tisíci až 30 tisíci ročně.
Podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové nynější růst může znamenat „návrat k normálu“. Ekonom Křeček nicméně tvrdí, že z důvodů, které popsal, zájem o předčasné penze bude dál růst.
Systém penzí v Česku se poměrně zásadně měnil docela nedávno. Předchozí vláda premiéra Petra Fialy (ODS) zvýšila věk odchodu do důchodu z 65 let na 67 a zpomalila také výpočet pravidelné valorizace penzí. Obě věci slíbila současná vláda Andreje Babiše (ANO) vrátit zpátky.