Zdražování ropy, plynu, hnojiv a dalších materiálů coby důsledek války na Blízkém východě tlačí ceny nahoru. Riziko návratu zdražování viditelně roste a Alena Schillerová (ANO) v rozhovoru pro Aktuálně.cz jednoznačně potvrdila obavy z inflace.
Hlídat ceny, aby příliš nerostly, má sice centrální banka, šéfka státní kasy ale řekla, že vláda si růst cen ohlídá sama a zásah ČNB nebude potřeba. Kabinet Andreje Babiše přitom hraje o hodně.
Vyšší inflace ohrožuje úspory obyvatel i reálné mzdy. A pokud by do hry vstoupila ČNB a začala krotit ceny zvýšením sazeb, zpomalí ekonomiku a zdraží státu dluhové financování. Vláda Andreje Babiše přitom svižný ekonomický růst potřebuje nutně potřebuje, protože přináší miliardy do rozpočtu a v kombinaci s vyšším zadlužením na něm postavila svůj nákladný program.
Výši úrokových sazeb, které centrální banka drží, Babiš kritizoval už dřív, teď své vyjádření přiostřuje. „Michl, můj bývalý poradce, mě neskutečně rozčiluje,“ uvedl Babiš v jednom ze svých posledních videí. „Proč drží základní sazbu o jeden procentní bod vyšší než euro?“
Naráží tím na fakt, že země platící eurem mají základní úrok Evropské centrální banky nižší, než jaký drží česká centrální banka. Jde přitom o sazby, které ovlivňují ceny půjček v celé ekonomice.
„On může za vysoké hypotéky, za vysoké úroky pro firmy. Nechává vydělávat bankám, ty už nevědí, co by vydělaly,“ pustil se premiér do guvernéra. „Je to neuvěřitelný a protestuju a budu protestovat, protože my samozřejmě nejdřív musíme udělat všechno, aby se začalo stavět, a ty hypotéky taky jako chceme podpořit,“ tvrdí ve videu.
Hnutí ANO slibovalo levnější hypotéky ve volbách. Tehdy byla řeč zejména o levnějších půjčkách na bydlení pro mladé a klíčové profese. Volte levnější hypotéky, psalo se na volebních billboardech. Aniž by politici zveřejnili detaily plánu, chtěli, aby část nákladů převzal stát, anebo vytvořit zvýhodněný režim financování.
„Ale proč mají jinde nižší sazby? Za to může ČNB. Oni žádnou inflaci nemůžou stlačit, my jsme to udělali, jenom kecy teoretické,“ rozčiluje se premiér ve videu.
Premiér se pak do guvernéra opřel znovu po pondělním jednání vlády na následné tiskové konferenci. „Znovu vyzývám guvernéra ČNB, aby snížil sazby. Nevidím důvod, proč občané a firmy v České republice platí o jedno procento vyšší základní sazbu než v eurozóně,“ řekl.
Deník Aktuálně poprosil centrální banku o reakci. Ta slova premiéra nechtěla komentovat s tím, že se k výrokům politiků nevyjadřuje.
Tvrdou slovní intervenci o zvýšení sazeb využil guvernér minulé pondělí v rozhovoru pro podcast Insider. A čelil kritice, jak je možné, že se vyjadřuje takto tvrdě, když v minulosti v době rychle rostoucí inflace sazby zvyšovat odmítal.
„Pro dlouhodobého sledovatele centrální banky a jejího rozhodování není současná stylizace guvernéra do ostrého a dravého měnového jestřába příliš přesvědčivá,“ píše komentátor Pavel Páral ve svém textu pro Reflex.
Připomněl, že Michl patřil mezi iniciátory snížení základních úrokových sazeb na pouhé 0,25 procenta na počátku roku 2020 jako podpory ekonomiky v době covidu. A to v situaci, kdy inflace už více než rok svižně rostla.
„ČNB přesto pumpovala do covidem uzavřené ekonomiky peníze, které nebylo jak utratit, a byl to jeden z hlavních inflačních impulsů pro růst cen,“ vzpomíná Páral. V lednu 2023 dosáhla inflace rekordních 17,5 procenta.
Bankovní rada Jiřího Rusnoka sice už od června 2021 razantně navyšovala sazby. Ale: „Při navyšování sazeb Aleš Michl jako člen bankovní rady vždy hlasoval proti a poté, co nastoupil do funkce guvernéra v červenci 2022, další navyšování zastavil i přes odlišné názory měnového oddělení centrální banky a velké většiny ekonomů,“ připomíná Páral.
Popsaný přístup Aleše Michla už dřív kritizoval i šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj jde o příčinu toho, že se inflace dostala tak vysoko.
Mohlo by Vás zajímat: Mohlo by vás zajímat: Politická šikana: V čem Babiš škodí a jak se srocují kritici sudetských Němců