Pýcha německého průmyslu má stále menší zisky, chystá se propustit 35 tisíc zaměstnanců a bojuje s odbory o zavření dvou až tří továren. Stále se zpřísňující emisní normy, nejistota, co vlastně bude se spalovacími motory, i čínská konkurence v elektromobilitě – to vše vede ke spirále úpadku.
Nadějí může být přechod části výrobních kapacit na vojenskou výrobu. Spolu s Izraelci.
Společnost Volkswagen totiž vede jednání s izraelskou firmou Rafael Advanced Defense Systems o dohodě, podle které by se v továrně v Osnabrücku místo aut vyráběly prostředky protiraketové obrany. Informaci přinesly britské Financial Times. Transformace by měla zachránit 2300 pracovních míst.
Související
Volkswagen přitom není v obranném průmyslu žádným nováčkem. V rámci společného podniku své dceřiné společnosti MAN a Rheinmetallu vyrábí vojenské nákladní automobily. Za druhé světové války ale Volkswagen vyráběl nejen vozidla, ale i rakety V1 – první masově používané střely s plochou dráhou letu na světě. Nyní má automobilka paradoxně vyrábět prostředky, které budou nástupce V1 sestřelovat.
Izraelci, disponující světově unikátním protiraketovým systémem Iron Dome (Železná kopule), by pro něj totiž v Osnabrücku chtěli vyrábět nákladní vozy, odpalovací jednotky a generátory elektrické energie. Samotné rakety by nicméně závod nevyráběl.
Evropě protivzdušná obrana chybí
Zdroj Financial Times uvedl, že tento koncept by vyžadoval jen minimální nové investice a výroba by mohla být zahájena do 12 až 18 měsíců. Rakety by vyráběl samostatný podnik také na území Německa.
Izraelská společnost Rafael zároveň doufá, že systém Iron Dome prodá vládám po celé Evropě, která disponuje jen velmi omezenou obranou proti raketám. Pouze sedm států má systémy Patriot, ale v nedostatečném množství. Další se vybavují modernějšími prostředky IRIS-T, SAMP/T a NASAMS, jež jsou ale jen částečně účinné proti balistickým raketám středního doletu, jakými disponuje i Írán (a samozřejmě Rusko).
Nejvyspělejší systém Aegis mají jen Američané (na svých základnách v Rumunsku) a Španělé. Ten je zároveň nejdražší – jedna raketa do něj stojí dvacet milionů dolarů.
Německo také loni obdrželo první ze tří baterií izraelského systému protivzdušné obrany Arrow 3, který je schopen zajistit i mezikontinentální balistické střely. Celková hodnota zakázky je šest a půl miliardy dolarů (zhruba 140 miliard korun) neboli skoro celý roční obranný rozpočet České republiky.
Česko má k dispozici jen protivzdušnou obranu krátkého dosahu ve formě švédských systémů RBS-70 a izraelského SPYDER. U obrany proti balistickým raketám se spoléhá na společnou obranu NATO.
