„Česko se v tomto indexu umisťuje na předních příčkách dlouhodobě. Z velké části díky silné pozici českých firem ve výrobě a vývozu elektrotechnických zařízení a strojírenských komponent, které se uplatňují v ‚clean tech‘ (nízkoemisních, pozn. red.) řetězcích,“ popsal redakci analytik Asociace pro mezinárodní otázky Antonín Šámal.
Takové umístění ukazuje, že české firmy jsou nadprůměrně konkurenceschopné právě ve vývozu produktů a komponent klíčových pro energetickou transformaci.
„Český průmysl má relevantní know-how a výrobní kapacity v segmentech, které jsou důležité pro tento relativně nově zadefinovaný a různorodý sektor,“ vysvětluje Šámal.
„Vzhledem k tomu, že segmenty jako elektrické sítě, elektromobilita nebo čistá výroba elektřiny mají v příštích letech před sebou významný růst, může to představovat důležitou příležitost pro ekonomický rozvoj České republiky,“ doplnil.
Žebříček Greenplexity upřesňuje, že české firmy jsou konkurenceschopné zejména ve výrobě elektrických osvětlovacích zařízení používaných pro motorová vozidla, nádob na stlačený nebo zkapalněný plyn, skleněných vláken pro větrné elektrárny, bezpečnostních skel pro solární panely, hydraulických turbín a vodních kol pro vodní elektrárny, parních turbín pro jaderné elektrárny nebo olověných folií.
Podle českého europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09, EPP) české umístění vypovídá o tom, že je Česko komplexní součástí dodavatelských řetězců v oborech, které budou v příštích dekádách růst.
„V transformaci ekonomiky směrem k větší udržitelnosti nejsme jen pasivním příjemcem změn. Tato transformace může posílit naše firmy, a tím i celou ekonomiku,“ sdělil redakci.
Překonat pozici subdodavatele
Podle Šámala nicméně index rovněž ukazuje, že Česko se v rámci nízkoemisních technologií stále pohybuje z velké části jen na pozici subdodavatele. To znamená, že finální ‚clean tech‘ produkty se kompletují jinde. A tam také zůstává největší přidaná hodnota.
Pokud chce Česko využít svůj potenciál v transformačních odvětvích na maximum, mělo by to změnit. Podle Šámala už se tak pomalu děje: „Postupně se to mění například v oblasti elektromobilů nebo tepelných čerpadel“.
Dnešní postavení Česka může přinést větší poptávku po české výrobě, podpořit místní výzkum a vývoj a zmírnit negativní dopady ekonomické transformace.
„K tomu ale bude potřeba, aby se rozvoj ‚clean tech‘ a navazujících dodavatelských řetězců stal jednou z hlavních priorit tuzemské průmyslové politiky. Pro Česko jde o větší příležitost, než si typicky uvědomujeme,“ řekl Šámal redakci.
Jak využít potenciál
Aby Česku v tomto odvětví neujel vlak tak jako v minulosti Evropě například v případě výroby solárních panelů, je podle Šámala třeba, aby stát jasně ukázal, že čistý ekonomický rozvoj je jeho prioritou a že má tento segment v tuzemsku budoucnost.
Podle Niedermayera se ale česká debata soustředí spíše na náklady spojené s přechodem na nízkoemisní ekonomiku. „Samozřejmě transformace přináší náklady i rizika. To by nikdo neměl zlehčovat. Ale ignorovat příležitosti je stejně nebezpečné jako podceňovat rizika. Existuje riziko, že politický diskurz poškodí rozvoj oblastí, které by naši ekonomiku v dalších letech posílily,“ varoval europoslanec.
Podle Šámala by měl stát nyní podniknout řadu kroků, které by pomohly potenciál naplnit. Jde zejména o podporu investic do výzkumu a vývoje, zajištění dostupnosti cenově konkurenceschopné nízkoemisní energie a prosazování jednotného evropského kapitálového trhu a 28. režimu v EU.
„Za snahu o podporu domácí clean tech výroby lze považovat deklarovaný cíl, aby se české firmy podílely zhruba 60 procenty na výstavbě nových bloků Dukovan. Takový přístup by mohl být velmi efektivní – jak to ale dopadne, je zatím velmi nejisté,“ doplnil.
Vstřícná hospodářská strategie
Vláda také nedávno představila hospodářskou strategii, ve které lze podle Šámala nalézt některé vstřícné kroky ke „clean tech“ sektoru, a to zejména ve snaze o levnější energie, o rozvoj energetických sítí a podporu inovací.
„V mnohém si ale členové aktuální vlády protiřečí: někteří ve strategii volají po 10 GW obnovitelných zdrojů do roku 2030, zatímco jiní chtějí bez podloženého zdůvodnění rušit akcelerační zóny pro větrné elektrárny. I proto je zatím brzy hodnotit, jaké kroky bude vláda v této oblasti reálně dělat,“ uzavřel odborník.
