Orbán viní Kyjev z předvolební sabotáže

Od 27. ledna 2026 neteče jižní větví ropovodu Družba ani kapka ruské ropy. Kyjev tvrdí, že za výpadkem stojí ruský dron, který poškodil infrastrukturu na západní Ukrajině, a že opravy probíhají. Bratislava a Budapešť ale mají jiný názor: podle nich žádné technické problémy neexistují a Ukrajina blokuje dodávky čistě z politických důvodů.

Orbán ve svém dopise píše, že „nedostatek ochoty na straně Ukrajiny znovu otevřít ropovod je způsoben čistě politickými důvody s úmyslem zasahovat do probíhající předvolební kampaně“. Maďarsko čekají 12. dubna parlamentní volby, ve kterých by opoziční strana Tisza pod vedením Pétera Magyara mohla ukončit Orbánovu vládu trvající nepřetržitě od roku 2010.

Orbán, dlouholetý kritik podpory Ukrajiny a přítel Moskvy, teď tvrdí, že Kyjev mu záměrně komplikuje situaci před klíčovým hlasováním. A že to dokazují satelitní záznamy.

Slovensko a Maďarsko jsou na dodávkách z Družby závislé. Loni Slovensko dovezlo 4,9 milionu tun ropy, Maďarsko 4,3 milionu tun. Obě země proto uvolnily nouzové zásoby – ale ty nejsou nevyčerpatelné. Budapešť i Bratislava navíc blokují unijní finanční pomoc Ukrajině, což dále zostřuje napětí.

Česká republika je na tom oproti tomu podstatně lépe. Od dubna 2025 je plně nezávislá na ruské ropě díky rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Družba pro nás už není kritickou tepnou – spíše připomínkou toho, jak křehká může být energetická bezpečnost postavená na jediném zdroji.

Orbán ve svém dopise uvádí, že se Maďarsko společně se Slovenskem pokusilo situaci vyřešit diplomaticky. Navrhly misi expertů, kteří by zjistili skutečný stav ropovodu. Tento konkrétní návrh inspekce byl odmítnut.

Situace ale není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl slovenskému premiérovi Robertu Ficovi návštěvu Ukrajiny 6. nebo 9. března k projednání celé záležitosti. Diplomatické dveře tedy nejsou úplně zavřené – otázka je, jestli je někdo ochotný projít.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová má v plánu telefonát se Zelenským – a podle mluvčí EK bude jedním z témat právě situace kolem Družby. Dokáže Brusel přimět Kyjev k větší vstřícnosti? Nebo naopak přesvědčí Budapešť, aby přestala blokovat pomoc Ukrajině?

Přinejmenším jedno je jisté: energetická bezpečnost a geopolitika jsou dnes propojené víc než kdy dřív. A když ropa přestane téct, začnou proudit obvinění – a s nimi i otázky, kdo vlastně koho vydírá.