Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje oznámit uspořádání prezidentských voleb a referenda o mírové dohodě s Ruskem. Stane se tak symbolicky 24. února 2026 – přesně čtyři roky od začátku ruské invaze. Jde o politicky riskantní krok, který má uklidnit Donalda Trumpa a zároveň legitimizovat Zelenského pozici. Dá se vůbec uspořádat demokratické hlasování uprostřed války?
Trumpův tlak a květnové ultimátum
Trumpova administrativa tlačí na Kyjev, aby volby proběhly nejpozději do 15. května. Pokud se tak nestane, hrozí Ukrajině ztráta bezpečnostních záruk z Washingtonu. Ty jsou přitom předmětem vyjednávání už několik měsíců a podle dostupných informací nepočítají s rozmístěním amerických vojsk na ukrajinském území.
„Říkají, že chtějí mít do června všechno hotové, aby válka skončila,“ cituje Financial Times Zelenského slova z minulého týdne. Americký prezident má jasný cíl: ukončit konflikt před listopadovými kongresovými volbami ve Spojených státech. „Chtějí jasný časový plán,“ dodává ukrajinský prezident.
Realita na frontě ovšem politickému kalendáři v Bílém domě příliš nenaslouchá. Rusko stále kontroluje zhruba pětinu ukrajinského území a Moskva trvá na podmínkách, které Kyjev i většina Ukrajinců odmítá – včetně odstoupení oblastí, které ruská armáda ani nedobyla.
Volby za války? Legislativa říká ne
Ukrajinská legislativa je v tomto ohledu jednoznačná: za platnosti stanného práva se volby konat nesmějí. A to platí od února 2022 a pravidelně se prodlužuje. Zelenskyj sice v minulosti naznačil, že je připraven volby uspořádat i během konfliktu – ovšem za podmínky zajištění bezpečnosti s pomocí mezinárodních partnerů a změn v zákonech. V prosinci 2025 pak veřejně prohlásil, že je na volby připraven.
Jak by ale takové volby vypadaly? Miliony Ukrajinců žijí v zahraničí, statisíce vojáků bojují na frontě, pětina země je pod ruskou okupací. Zajištění bezpečnosti pro voliče, členy volebních komisí i kandidáty je za současné situace prakticky nemožné. Přesto se plánování rozjelo a to nejen kvůli americkému tlaku.
Legitimita jako zbraň i slabina
Vladimir Putin v minulosti zpochybňoval Zelenského legitimitu s odkazem na to, že jeho mandát formálně vypršel. Trump tento narativ v srpnu 2025 odmítl jako „nesmysl“ a „pózu“. Jde o sporný argument – za války platí jiná pravidla – ale politicky účinný. Zelenskyj si je vědom, že nové volby by mu mohly dodat sílu v jednáních s Moskvou i Washingtonem.
Podle interpretace Financial Times panuje mezi některými západními úředníky přesvědčení, že Ukrajinci chtějí spojit případnou mírovou dohodu se Zelenského znovuzvolením. Jenže co když volby prohraje? A co když referendum odmítne kompromis, který bude Washington prosazovat?
Ukrajina stojí na křižovatce, kde se střetává domácí politika, válečná realita a mezinárodní diplomacie. Zelenskyj chce ukázat, že Ukrajina je funkční demokracie i uprostřed existenční krize. Zároveň potřebuje udržet americkou podporu. A usiluje o rychlé ukončení války, které může prodat svým voličům.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
