Česká republika historicky eviduje extrémně vysoké počty vězňů vůči počtu obyvatel (179 na 100 tisíc), což je značně nad průměrem Evropské unie (114).
Tento rozdíl je zřetelný zejména ve srovnání s bohatými zeměmi na západě, severu a jihu EU. Dle analýzy Národní ekonomické rady vlády (NERV) by se ale díky snížení počtu vězňů daly ušetřit miliardy korun ročně. Samozřejmě ne tím, že zkrátka odsouzené lidi pustíme na svobodu. Efektivní cestou je např. nechat si mírnější provinilce odpykat tresty v domácím vězení.
Například v Německu evidují 70 vězňů na 100 tisíc obyvatel, v Rakousku 91 a ve Slovinsku 64. Postupná redukce vězeňské populace na úroveň přibližně 100 vězňů na 100 tisíc obyvatel (což znamená pokles o 44 procent) se proto zdá být reálným záměrem.
Zdroj: Eurostat
Pro dosažení tohoto cíle je nicméně nezbytné provést komplexní přehodnocení několika klíčových aspektů trestní politiky. Mezi potenciální opatření patří zavedení monitorovacích náramků pro domácí vězně, snížení kriminalizace určitých trestných činů, úpravy trestních sazeb a revize či dokonce zrušení specifických skutkových podstat pro recidivisty, a další.
Opatření tedy vyžaduje komplexnější reformu a nejedná se o jednoduché škrtnutí výdajové položky. Dle analýzy NERVu by přitom takové opatření mohlo snížit výdaje Vězeňské služby ČR až o 25 % a tedy ušetřit rozpočtu 3 mld. Kč.
S reformou počtu vězňů by mohla jít v ruku v ruce i reforma stávajícího počtu zaměstnanců policie České republiky. I v tomto ohledu totiž evidujeme historicky větší počet policistů na 100 tisíc obyvatel (376) než je průměr EU (332). Takový počet policistů připomíná spíše přístup high-policingu, který je charakteristický pro země na jihu, jako jsou Kypr, Řecko, Chorvatsko a Malta, na místo zemí ve středu a severu EU jako je Švédsko, Nizozemí a Německo.
Zdroj: Eurostat
Poklesem počtu policistů přibližně o 3 tisíce by přitom ČR směřovala k podobným standardům jako západní státy EU a zároveň by se vrátila na úroveň z let 2012-2014, kdy se míra kriminality značně nelišila od současnosti. Ačkoli podle Global Peace Indexu pro rok 2023 je Česká republika na dvanáctém místě mezi nejbezpečnějšími zeměmi na světě, dlouhodobé statistiky neukazují přímou spojitost mezi počtem policistů a vnímanou nebo skutečnou úrovní bezpečí a kriminality v ČR. Pokud by se spolu se snížením stavu snížily i výsluhy, mohlo by toto opatření ušetřit další 3 mld. Kč ročně.
MICHAEL FANTA, hlavní analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
<
